Projekt využívající karbonového financování pomáhá v Etiopii zalesňovat

Náhorní plošina Humbo, asi 400 kilometrů jižně od etiopského hlavního města, se nachází v nejhustěji obydlené části Etiopie. Je to suchá a prašná oblast, která často zažívá období velkého sucha: průměrné roční srážky jsou 800-900 mm a teplota se běžně vyšplhává na 40 stupňů. Kácení stromů způsobilo, že oblasti v nízkých polohách jsou náchylné k povodním. Projekt Clean Development Mechanism iniciovaný mezinárodní rozvojovou organizací World Vision však dokázal zmobilizovat 40 000 lidí v nejhůře postižených oblastech pro regeneraci a ochranu 2 700 hektarů zalesněných oblastí. Projekt CDM tam během příštích deseti let přinese minimálně 726 000 USD a navíc povolí udržitelné kácení stromů od roku 2020.

Ničení lesů

„Neustálé kácení pro palivové dříví, dřevné uhlí, spásání a mýcení stromů pro zemědělskou půdu naprosto ničí les,“ říká Beyene Adebo, farmář z Humbo. To proměnilo kdysi hustý les oblasti Humbo ve vyprahlou, holou krajinu, především po hladomoru v roce 1984, kdy lidé káceli lesy jako zdroj příjmů poté, co jejich farmy nebyly schopné produkovat.

„Z toho vyplývá, že se sucha a hladomory staly běžnými. Déšť se vypařil a my jsme toho nemohli z naší půdy sklidit tolik, kolik jsme byli zvyklí,“ dodává Beyene.

Již dvě dekády se World Vision Ethiopia (WVE) snaží o rehabilitaci- dodávky vody, jídla a další pomoci, zdravotnické a zemědělské projekty a projekty ochrany životního prostředí – ale selhává v zásadním pojmenovávání problémů v regionu, kde jsou tak často období sucha.

Sedm nejpostiženějších kebelů (nejmenší etiopská administrativní jednotka) trpí suchem, erozí, neplodností půdy a ztenčující se hladinou podzemních vod. „Největší výzvou byly nakonec ony investice, neviděli jsme markantní změny v těchto vesnicích náchylných k suchům,“ řekl Hailu Tefera, ředitel oddělení Programů klimatických změn WVE.

Obnova podpory

Spolu s kolegy Assefa Tofu a Australanem Tonym Rinaudem rozvinul Hailu projekt „Humbo Community-based Natural Regeneration“. Technika známá jako Farmer-Managed Natural Regeneration, vylepšená v Nigeru v 80. letech, je v centru regeneračního projektu. FMNR se, kde to jen lze, spoléhá na pěstování výhonků, které vyrážejí z pařezů poté, co byl původní porost vykácen. Typicky se tyto pařezy objeví po vykácení od 10 až 50 kmenů farmáři, kteří si tak připravují svá pole. Pěstování těchto výhonků rychle a levně obnovilo lesní porost v Humbo. Pouze desetina náhorní plošiny byla tak poničená, že se semenáčky museli přivézt odjinud.

Od založení projektu v roce 2006 podpořily finanční zdroje z World Vision snahy farmářů uživit se bez toho, aniž by museli poškozovat stromy. Farmáři chovají hospodářská zvířata a drůbež a produkují zeleninu a obilí. Ti, kteří nemají živnou půdu, se mohou vyučit krejčími.

Poptávka po dřevěném uhlí a palivovém dříví klesla díky používání tisícům úsporných sporáků, které poskytla WVE.

Před zahájením projetu nepatřila formálně náhorní plošina nikomu a to přispívalo k její degradaci. „Proto jsme s vesničany stejně jako s místními a regionálními správami diskutovaly o rozdělení náhorní plošiny mezi sedm kebelů, které ji obklopují a znovu ji zalesnit tím, co vlastní komunita,“ řekl Hailu IPS.

4200 rodin závislých na pomoci, které jsou registrovány pod družstvy Forestry Development and Protection Coperatives, jsou oprávněny sklízet trávu jako zvířecí krmivo ze znovu zalesněných oblastí, stejně jako palivové dřevo z usušených větví v komunitou nově chráněném lese.

Dramatický úspěch

Náhorní plošina je nyní zcela pokryta původními stromy, z nichž některé dorůstají výšky 1,5 metru. Rehabilitovaný les byl v prosinci 2009 zaregistrován jako projekt zalesňování a znovuzalesňování poté, co byl uznaný akreditovanou organizací JACO CDM.

Její karbonové zásoby byly odhadnuty na 7000 tun a Světová banka zakoupila první karbonové kredity v říjnu 2010 za 34 000 dolarů. Beyene je koordinátorem jednoho ze sedmi družstev. Jeho skupina má 839 členů a je zodpovědná za 1000 hektarů lesa. „Viděli jsme skvělé výsledky a doufáme, že uvidíme víc,“ říká. Tvrdí, že po desetiletích zklamání, začaly farmy v Humbo lépe produkovat. „To vedlo ke změně přístupu k lesu a přineslo zpět kulturu ochrany stromů našich předků,“ dodává Beyene.

Návrat výhod do projektu

Peníze z programu karbonových kreditů budou přerozděleny mezi družstva přímo úměrně podílu lesa, o který se starají. Budou utraceny na projekt a rozvojové priority komunity.

Světová banka se zavázala k nákupu karbonových kreditů v hodnotě 726 000 dolarů v příštích deseti letech za fixní cenu čtyř dolarů za tunu CO2.

„Toto je část naší snahy jako mezinárodní rozvojové organizace snížit uhlíkovou stopu ve světě,“ řekl IPS Edward Dwumfour, vrchní specialista přírodních zdrojů a managementu přírodního prostředí ve Světové bance. „Peníze, které jsme dostali z rozvinutých zemí a od soukromých firem v těchto zemích, které jsou také emitory, využijeme k nákupu karbonových kreditů.“

World Vision hledá další nákupčí na dobrovolném karbonovém trhu, aby měla další příjem.

Zdroj: IPS News