Ngozi Okonjo-Iweala nevyhrála, přesto může být hrdá

African Update – 12/05/12

Sen afrických a mnoha jiných rozvojových zemí o tom, že by Ngozi Okonjo-Iwealaová mohla získat post šéfky Světové banky, se rozplynul ve chvíli, kdy prezident USA Barack Obama nominoval jako protikandidáta Jima Yonga Kima. Není proto žádným překvapením, že kandidát Spojených států byl přijat výkonnou radou Světové banky coby prezident.

Absolventka Harvardu a Massachusettského technologického institutu je celosvětově uznávanou přední nigerijskou ekonomkou. Má mnohaleté zkušenosti nejen jako ministryně financí této západoafrické země, ale také jako členka vrcholného managementu Světové banky. V roce 2006 se o ní začalo uvažovat jako o jednom z možných nástupců Paula Wolfowitze na post prezidentky Světové banky.  Avšak teprve letos se výrazně zaměřila na to, aby v této pozici nahradila odcházejícího Roberta Zoellicka.

Jmenování Ngozi by bylo velkým úspěchem nejen pro ni samotnou, nýbrž i z genderového hlediska, ale především pak pro rozvojový svět a Afriku. Podle všeho byla právě ona tím nejkvalifikovanějším kandidátem upřednostňovaným rozvojovým světem, zejména africkými a jihoamerickými zeměmi. Profesor José Antonio Ocampo z Kolumbijské univerzity, další významný kandidát podporovaný mnoha jihoamerickými zeměmi, vzdal svoji kandidaturu právě ve prospěch Ngozi.

Přestože Světová banka zastupuje 186 zemí, mají evidentně pouze ty země, které ji dotují, rozhodující slovo při výběru vrcholného managementu, a to za účelem prosazení svých osobních zájmů. Bylo tedy velmi nepravděpodobné, že by Spojené státy upřednostnily kandidáta odjinud, a ještě méně pravděpodobné, že by to mohl být někdo z Afriky. Čína samozřejmě nevznesla žádné připomínky. Přestože Kim je občanem Spojených států, je zřejmé, že nominace Američana korejského původu Asii přinejmenším potěšila. Evropská unie dosáhla kompromisu v MMF, a tak se dalo předpokládat, že jako tradičně podpoří kandidáta Spojených států.

Ngozin smělý pokus porušit neférové praktiky ve výběru amerických občanů do vedení Světové banky byl sám o sobě silným vzkazem, že Afrika a s ní i celý rozvojový svět, již nehodlá celý proces pozorovat z ústraní a nečinně mu přihlížet. Naopak, jsou připraveni zapojit se do chodu této banky, jež je zodpovědná za velké projekty v rozvojovém světě, z nichž některé byly velmi úspěšné, ale mnohé jiné měly silně negativní dopad. Do té druhé kategorie spadají například tzv. Programy strukturálního přizpůsobení, které zničily lokální ekonomiky dovozem levných dotovaných výrobků. Místo snahy o odstranění chudoby ji tak spíše prohloubily.

The Economist byl ve svém úvodníku, v němž vyjádřil podporou kandidatuře Ngozi, vůči Světové bance ještě neúprosnější. „Když ekonomové ze Světové banky navštíví chudé země, aby jim poskytli radu a finance,“ poznamenal, „rutinně radí vládám, aby odmítaly nepotismus a dosazovaly do každé důležité pozice toho nejlepšího kandidáta, jakého mohou. To je výborná rada. A Světová banka by se jí měla řídit.“ Ale ona sama se tím neřídila, a podobně jako v Orwellově Farmě zvířat, jsou různá pravidla uplatňována v závislosti na tom, čí zájmy jsou v sázce.

Někteří pozorovatelé jsou však toho názoru, že pokud by se Ngozi stala prezidentkou, nereformovalo by to Světovou banku v tom smyslu, aby se stala proaktivnější a přístupnější v deklarované pomoci rozvojovému světu a v boji proti chudobě. Někteří komentátoři věří, že Ngozi je „studentkou současné kultury a rétoriky.“ V kritickém úvodníku Africanglobe.net nazvaném „Prezident(ka) z Afriky není řešením, pokud je samotná banka problémem“ argumentují, že „kdyby Okonjo-Iweala ve Světové bance hrála podřízenou roli spasitele, posloužilo by to pouze dalšímu ospravedlňování nechutné hospodářské politiky a dalším prohřeškům Světové banky vůči chudým zemím. Rozvíjející se ekonomiky si musí být vědomy své spoluúčasti na tzv. Washingtonskému konsenzu, který se vyvinul v rámci post-koloniálních ekonomik a musí něco udělat pro to, aby ho změnily.“

  Africanglobe.net dále píše: Namísto toho, „aby se Afričané dožadovali uznání Světové banky, měli by se raději systematicky zbavovat závislosti na jejích penězích a idejích. Měli by se spíše soustředit na diverzifikaci a posílení jejich přístupu k alternativním konkurenčním systémům financování rozvoje, jež nabízí například Africká rozvojová banka nebo země skupiny BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika). Právě toto je důležité pro současný africký ekonomický cyklus, který zaznamenal slibný růst, a jehož výhody musí být rozšiřovány i přes agresivní půjčkové strategie na rozvoj infrastruktur, vzdělání a zdravotnictví. V minulosti vznikly těmto ekonomikám, jež sloužily požadavkům MMF, velké škody vzhledem k příliš obezřetnému přístupu v makroekonomické politice.“

  Uvědomění si této skutečnosti je možná důvodem k tomu, proč se nyní mnoho afrických zemí obrací k Číně jako hlavnímu obchodnímu partnerovi.  Pro africké vlády, které si uvědomily, že jejich bývalí kolonialisté je stále nepokládají za rovnocenné partnery, To znamená velký ideologický posun. Některé analýzy dokonce ukazují, že pokud bude čínsko-africká spolupráce pokračovat způsobem jako dosud, Afrika se v budoucnosti vymaní z pout Světové banky a jejího pobočníka Mezinárodního měnového fondu.

Než se tak stane, Ngoziin smělý pokus bude zlomem pro rozvojový svět, jenž by se měl více angažovat v zájmu větší integrace a genderové rovnosti. Tím, že získala tak širokou podporu v celé Africe a rozvojovém světě, naznačila cestu do budoucna. Ve své blahopřejné zprávě Kimovi řekla: „Naší účastí jsme dosáhli důležitého vítězství. Ukázali jsme, co je možné. Naše důvěryhodná a fundovaná výzva vůči stávající neférové tradici zajistí, že proces výběru prezidenta Světové banky už nikdy nebude jako dřív. Boj o větší rovnost a spravedlnost dosáhl kritického bodu a ručičky hodin nemohou být vráceny zpět. "

Ngozi Okonjo-Iweala možná prohrála bitvu o post prezidentky Světové banky, zcela jistě však může být pyšná na to, jak odvážně tuto výzvu přijala. Je to vůbec poprvé, co ne-americký kandidát - nemluvě o tom, že to byla právě Afričanka - představoval tak vážnou výzvu zaběhlému jmenování amerických kandidátů. Afričanka přece může být dostatečně kvalitním a schopným kandidátem, jež by mohla řídit infrastrukturu Světové banky. To je to hlavní, co Ngozi a všichni, kteří ji podporovali, hlasitě vzkázali zbytku světa.

Autor: Stephen Atalebe, africký student ekonomie, Mendelova univerzita v Brně

Nejbližší akce AIC
Momentálně se žádné akce nechystají.
Kniha měsíce

Xoliswa Ndoyiya: Ukutya Kwasekhaya

Xoliswa Ndoyiya: Ukutya KwasekhayaTastes from Nelson Mandela’s kitchen

Kniha s oblíbenými recepty osobního kuchaře Nelsona Mandely představuje pokrmy, které byly servírovány politikům, celebritám a dalším osobnostem, jež Mandela hostil během posledních 20 let. Např. dršťkovou polévku, farmářské kuře, krevety na kari a řadu dalších delikates. Chutné, výživné a zdravé čtení!Více

Nové tituly

Nové tituly ve fondu knihovny, prosinec 2016

Knihovna

Naše knihovna opatřila v tomto roce celou řadu zajímavých knižních titulů. Zde přinášíme přehled těch, které jsme obdrželi na konci roku.

  • Blood Brothers: The Fatal Friendship Between Muhammad Ali and Malcolm X by Randy Roberts and Johnny Smith
  • Fashion Cities Africa by Hannah Azieb Pool
  • Frantz Fanon: Toward a Revolutionary Humanismby Christopher Lee
  • Americanah by Chimamanda Ngozi Adichie
  • Why Nations Fail: The Origins of Power, Prosperity and Poverty by Robinson, James A., Acemoglu, Daron
  • Shakespeare in Swahililand: Adventures With the Ever-Living Poet by Edward Wilson-Lee
  • A History of Modern Africa: 1800 to the Present by Richard J. Reid
  • Authentically African: Arts and the Transnational Politics of Congolese Culture by Sarah Van Beurden
  • Children in Slavery through the Ages by by Gwyn CampbellSuzanne MiersJoseph C. Miller
  • Global Health in Africa: Historical Perspectives on Disease Control by Tamara Giles-Vernick
  • Rumba on the River: A History of the Popular Music of the Two Congos by Gary  Stewart
  • Women and Slavery, Vol. 1: Africa, the Indian Ocean World, and the Medieval North Atlantic by Gwyn Campbell
  • Women and Slavery, Vol. 2: The Modern Atlantic by Gwyn Campbell
  • Cahier d'un Retour Au Pays Natal by Aimé Cesaire
  • Healing Traditions: African Medicine, Cultural Exchange and Competition in South Africa, 1820-1948 by Karen Elizabeth  Flint
  • Global Education Policy and International Development: New Agendas, Issues and Policies by Antoni Verger
  • Black Skin, White Coats: Nigerian Psychiatrists, Decolonization, and the Globalization of Psychiatry by Matthew M. Heaton
   

Africké informační centrum

Ječná 2, 120 00 Praha 2

Otevírací doba

Úterý, Čtvrtek: 14 – 18

Humanitas Afrika, občanské sdružení

Podporují nás:

Pokladní systémy

Hl. m. Praha Česká rozvojová agentura

Fair Trade Logo

AIC je prodejním místem
produktů fairtrade

Naši partneři:

  • Afro.cz