Den Afriky 2012 – chvíle pro zamyšlení a oslavy

African Update – 12/05/12

25. květen je Den Afriky, kdy se již po mnoho let konají oslavy africké jednoty, svátek, který se spojuje už s rokem 1963, kdy byla v Etiopii 25. května založena Organizace africké jednoty (OAJ).  Před tím se slavil 15. dubna Den africké svobody, aby připomínal datum konání první Konference nezávislých afrických států  v roce 1958 v Ghaně.

Význam tohoto dne měl odrážet  snahu lidí plných nadějí  rozbít okovy koloniální nadvlády silou společné vůle. Oslavy tohoto dne napomohly k nárůstu zájmu o současné dění v Africe po celém světě i k většímu odhodlání jejích obyvatel.

Den africké svobody byl poté přejmenován na Den osvobození Afriky a datum se změnilo z 15. na 25. května  v souvislosti se založením OAJ. V té době se počet afrických nezávislých zemí zvýšil z 8 v r. 1958 na více než 30 v r. 1963. Když se v červenci 2002 nástupnickou organizací OAJ stala Africká unie (AU), pak se místo Dne africké jednoty vžilo označení Den Afriky, který se stal státním svátkem v mnoha afrických zemích.

Význam Dne Afriky spočívá v jednotě, kterou vyjadřuje. Uměle vytvořené hranice, vnucené v koloniálních dobách, zanechaly kontinent balkanizovaný v sevřených suverénních politických jednotkách, které jsou v kompetitivním globalizovaném prostředí těžko jak samostatně, tak i  ekonomicky životaschopné. Oslavy Dne Afriky po celém kontinentu  vyjadřují, jak jsou hranice mezi státy skutečně uměle vykonstruované. Afričané jsou jeden národ se společným osudem, kterému lépe poslouží jednota v oblasti zájmů, hospodářství a - v ideálním případě - i v politice.

Den Afriky dává příležitost se na okamžik zamyslet. Afrika stereotypně neustále evokuje  obraz nesmírné chudoby a hrůzných hladomorů, prorůstání  korupce, tragických příběhů občanských válek a zatracujících prognóz možného východiska. Pesimisté si prostě nedokážou představit řešení krize, kterou představuje uvedený výčet neštěstí sužujících Afriku.

Nedávné příběhy o převratech v Mali a Guinei  Bissau, příhraniční konflikt mezi Súdánem a Jižním Súdánem a vleklá občanská válka v Demokratické republice Kongo – jen některé z katastrof, za které nesou plnou odpovědnost sami lidé, katastrof, jež jsou živnou půdou pro otřepané fráze a umožňují popřát sluchu závěrům jalových řečí pesimistů.  A přeci – třebaže žádná z těchto negativních pustošících událostí není ani zcela pouze dílem Afričanů, ani dílem náhody, jejich rozsah vzbuzuje znepokojení a vyžaduje střízlivou reflexi.

Nerostné bohatství nejchudšího kontinentu světa je zlatým dolem, který nikdy nepřestal magnetizovat predátory vně tohoto kontinentu a jejich přisluhovače na místě. Má se za to, že Afrika vlastní 99% světových zásob chromu, 85% platiny, 70% tantalitu, 68% kobaltu, 54% zásob zlata, a navíc podstatné zásoby ropy a zemního plynu. Na tomto kontinentu se vyskytuje také uran, mangan, diamanty a má i velké množství zásob bauxitu. Těžební dřevo a další zdroje poskytované lesními porosty je nutné k tomuto vábení přičíst i spolu s ohromnými zásobárnami podzemních vod v některých nejsušších částech kontinentu.

Zranitelnost Afriky byla a je bytostně spjata s jejím bohatstvím přírodních zdrojů a historií kolonialismu, kdy tyto zdroje posloužily jako vnadidlo. I řada současných neutuchajících občanských válek se zrodila z boje o nadvládu a přivlastnění si afrického bohatství. Co dnes známe pod pojmem „teorie prokletí přírodních zdrojů“, spatřuje vinu v samotných zdrojích a ne v chamtivosti drancujících nájezdníků a jejich tlupách. Fakt, který po zamyšlení přímo volá.

Zároveň si ale Den Afriky zaslouží oslavy – oslavujeme rozmanitost i vzájemnost, její kulturu a identitu, historii a dědictví, znamenitost a úspěchy Afriky, její potenciál a naději do budoucna.

Přibližně před padesáti lety, a řekněme s výjimkou Etiopie a Libérie, byl celý kontinent koloniálním teritoriem, kde byly národy vystavovány ponižování  úřadů cizích mocností, které o sobě, ironicky vzato, tvrdily, že jsou demokratické a civilizované. Asimilace, rasová segregace  a apartheid ztělesňují zlo koloniální vlády v Africe.

Díky odvaze a odhodlání může dnes všech 54 zemí kontinentu rozvinout svou vlastní vlajku a zpívat svou národní hymnu. I přes pozůstatky kolonialismu mají Afričané mnohem větší  příležitost řídit svůj vlastní rozvoj sami a pro sebe.

Nad Afrikou září naděje. Mezi lety 2000 a 2010 bylo šest z deseti nejrychleji rostoucích ekonomik v Africe a mezi nimi Angola celosvětově na prvním místě.  Míra chudoby klesala o 1% ročně. Rozšířila se nabídka vzdělávání a ve školách je více dívek. V roce 2010 učinila Afrika dříve něco nemyslitelného – hostila Mistrovství světa ve fotbale.  A ještě nepředstavitelnější bylo, když Angola v r. 2011 nalila své peníze z ropného průmyslu do Portugalska sužovaného dluhy, aby spasila dřívější koloniální mocnost od ekonomického pádu.

V červenci 2009 prezident Spojených států Obama zvolil Ghanu za „zlaté dítě“ demokracie, když ji navštívil pár měsíců po svém uvedení do úřadu. Ghana ale není na své průkopnické cestě k demokracii a dobrému systému řízení  věcí veřejných na kontinentu  sama. Nedávno zaznamenal Senegal řádné svobodné volby. Botswana, podle Transparency International nejméně zkorumpovaná země v Africe, je již po mnoho let příkladnou demokracií.  Celým kontinentem vane nadějně vítr zastupitelského vládnutí a zaslouží si oslavu.

Den Afriky se stal globálním fenoménem. Zasloužila se o to Africká diaspora a další, sdílející vizi mírové, prosperující Afriky.  Na mnoha místech světa dokončují přípravy k oslavě tohoto jedinečného dne, např. Africké komunitní fórum na Novém Zélandu bude mít oslavu na téma „Oslava africké různorodosti, oslava jedinečnosti a oslava úspěchu.“

Ve Velké Británii Hnutí Panafrického kongresu uskuteční totéž, avšak pod názvem „Zachraňte mladé, zachraňte Afriku“. Obdobně bude mít Londýnská škola byznysu téma „Afrika, snaha o uchopení vlastnictví: úspěchy a výzvy“, zatímco Švédská obchodní rada se zaměří na „Obchodní příležitosti v sub-saharské Africe.“

Pro Afriku a Afričany je Den Afriky neustálým připomínáním společných dějin otroctví a kolonialismu, symbolem sdíleného dědictví a kultury, bratrství v boji za dosažení pokroku v míru a za rozvoj prostřednictvím jednoty, jako i volání po sjednocení v zájmu společné snahy po akceleraci africké integrace.

V Humanitas Afrika přejeme všem Afričanům doma i v diaspoře tu správnou konstelaci, kterou si přejí pro realizaci svých nadějí a snů po opravdově sjednocené Africe. Vše nejlepší ke Dni Afriky!

Samwin Banienuba, Mezinárodní mluvčí za sdružení Humanitas Afrika

Nejbližší akce AIC
Momentálně se žádné akce nechystají.
Kniha měsíce

Xoliswa Ndoyiya: Ukutya Kwasekhaya

Xoliswa Ndoyiya: Ukutya KwasekhayaTastes from Nelson Mandela’s kitchen

Kniha s oblíbenými recepty osobního kuchaře Nelsona Mandely představuje pokrmy, které byly servírovány politikům, celebritám a dalším osobnostem, jež Mandela hostil během posledních 20 let. Např. dršťkovou polévku, farmářské kuře, krevety na kari a řadu dalších delikates. Chutné, výživné a zdravé čtení!Více

Nové tituly

Nové tituly ve fondu knihovny, prosinec 2016

Knihovna

Naše knihovna opatřila v tomto roce celou řadu zajímavých knižních titulů. Zde přinášíme přehled těch, které jsme obdrželi na konci roku.

  • Blood Brothers: The Fatal Friendship Between Muhammad Ali and Malcolm X by Randy Roberts and Johnny Smith
  • Fashion Cities Africa by Hannah Azieb Pool
  • Frantz Fanon: Toward a Revolutionary Humanismby Christopher Lee
  • Americanah by Chimamanda Ngozi Adichie
  • Why Nations Fail: The Origins of Power, Prosperity and Poverty by Robinson, James A., Acemoglu, Daron
  • Shakespeare in Swahililand: Adventures With the Ever-Living Poet by Edward Wilson-Lee
  • A History of Modern Africa: 1800 to the Present by Richard J. Reid
  • Authentically African: Arts and the Transnational Politics of Congolese Culture by Sarah Van Beurden
  • Children in Slavery through the Ages by by Gwyn CampbellSuzanne MiersJoseph C. Miller
  • Global Health in Africa: Historical Perspectives on Disease Control by Tamara Giles-Vernick
  • Rumba on the River: A History of the Popular Music of the Two Congos by Gary  Stewart
  • Women and Slavery, Vol. 1: Africa, the Indian Ocean World, and the Medieval North Atlantic by Gwyn Campbell
  • Women and Slavery, Vol. 2: The Modern Atlantic by Gwyn Campbell
  • Cahier d'un Retour Au Pays Natal by Aimé Cesaire
  • Healing Traditions: African Medicine, Cultural Exchange and Competition in South Africa, 1820-1948 by Karen Elizabeth  Flint
  • Global Education Policy and International Development: New Agendas, Issues and Policies by Antoni Verger
  • Black Skin, White Coats: Nigerian Psychiatrists, Decolonization, and the Globalization of Psychiatry by Matthew M. Heaton
   

Africké informační centrum

Ječná 2, 120 00 Praha 2

Otevírací doba

Úterý, Čtvrtek: 14 – 18

Humanitas Afrika, občanské sdružení

Podporují nás:

Pokladní systémy

Hl. m. Praha Česká rozvojová agentura

Fair Trade Logo

AIC je prodejním místem
produktů fairtrade

Naši partneři:

  • Afro.cz