Thomas Sankara: vize země čestných mužů

African Update – 05/10/12

Burkina Faso je menší africkou zemí, jejíž novodobá historie je neodmyslitelně spjata se jménem Thomase Sankary. Jméno tohoto panafrického vizionáře zůstalo ovšem neprávem skryto ve stínu takových osobností jako byl Kwame Nkrumah, Léopold Senghor či Sékou Touré.

Ačkoliv by mohl být kritiky nařknut z radikálního proafrického extremismu či přílišného, sic na svou dobu nepřekvapivého, socialisticko-ideologického zabarvení svých myšlenek, cíl Sankarových činů byl jednoduchý. Nezávislý, samostatný  a soběstačný kontinent, jež by byl schopen odolávat mocenským zájmům mimoafrických států. Sankara překonal hranici pouhého zahořklého poukazování na přetrvávající nerovné neokoloniální uspořádání afro-evropských potažmo amerických vztahů a nabídl cestu vlastního vnitroafrického vývoje. Je až zarážející nakolik jsou jeho historické (pan)africké ideje podobné těm, které dnes slýcháme z úst západních rozvojových agentur a organizací. Následující článek představuje africkou životní vizi Thomase Sankary, která se mu posléze stala také osudnou.

Thomas Sankara je často opomíjeným panafrickým revolucionářem a teoretikem, který žil, bojoval, věřil a realizoval své sny o lepší Africe. Zemřel ovšem v zapomnění, stejně jako jeho předchůdci. Letos si připomínáme 25. výročí smrti Thomase Sankary, který byl brutálně zavražděn 15. října roku 1987. Vzpomínka na tohoto velkého muže nám umožňuje znovu oživit slávu zapomenutých afrických hrdinů a připomenout složitou cestu, kterou se Afrika ubírala. Připomínka Sankarových myšlenek a jeho úspěchů může být také inspirací pro mnohé současné i budoucí politiky.

Thomas Sankara se dostal k moci ve svých 33 letech úspěšným vojenským převratem, který byl proveden roku 1983. Cílem převratu byla eliminace korupčního chování státního aparátu a odstranění francouzské dominance v zemi. Té bylo, i přes oficiální nezávislost francouzských kolonií, dosaženo tzv. Koloniálním paktem, který Francie podepsala se svými bývalými koloniemi. Sankara, inspirován marxistickými a panafrickými idejemi, v předvečer své revoluce deklaroval, že „naše revoluce v Burkině Faso je inspirována celkovou zkušeností lidstva od prvního nádechu humanity. Přejeme si být dědici všech světových revolucí, všech nezávislostních bojů lidí třetího světa. Inspirovala nás Americká revoluce a Francouzská revoluce nás naučila lidským právům. Velká říjnová revoluce přinesla vítězství proletariátu a umožnila realizaci snů o spravedlnosti Pařížské komuny."

Thomas Sankara přejmenoval zemi z koloniálního názvu Horní Volta na Burkinu Faso, což v překladu znamená Země čestných mužů. Představil program sociálních a ekonomických reforem, které odmítaly zahraniční pomoc (podle hesla: Ten kdo tě živí, ten tě kontroluje) a znárodnil všechnu půdu a přírodní bohatství. Snažil se také o zmírnění vlivu Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a vedl kampaň za zmírnění dluhů s vizí, že chudí a vykořisťovaní lidé nemají povinnost splácet peníze bohatým lidem a vykořisťovatelům.

Sankara podporoval potravinovou soběstačnost a zvýšení potravinové produkce prostřednictvím zemědělských reforem, upřednostňováním vzdělání a podporou ambiciózního projektu na zastavení desertifikace skrze mohutnou výsadbu cca 10 milionů stromů. Organizoval také komunity, které si stavěly své vlastní školy a zdravotní centra. V rámci zdravotní prevence dětí nechal vakcinovat 2,5 milionu dětí proti spalničkám, žluté zimnici a meningitidě.

Thomas Snakara se angažoval také v otázce ženských práv a jeho aktivity vedly k zákazu takových praktik jako je ženská obřízka, nucené manželství či polygamie. Těhotné dívky byly podporovány v tom, aby pokračovaly ve studiu. Ženy zastávaly také vysoké posty jeho úřadu. Dle Sankarových slov „Revoluce a osvobození ženě jdou ruku v ruce. Nemluvíme o ženské emancipaci jako o aktu charity či vlně lidského soucitu. Je to základní pilíř triumfu naší revoluce“.

V souladu s revolučními myšlenkami snížil státní výdaje na vozidla a snížil platy státních zaměstnanců včetně svého. Snížil si svůj měsíční příjem na 450 USD a omezil vlastní majetek na jedno auto, čtyři kola, tři kytary a ledničku s poškozeným mrazákem.  Zakázal osobní řidiče vládních úředníků a sám osobně často jezdil na motorce. Klimatizaci, která byla v zemi se 49oC vedry velkým luxusem, nepoužíval ani Sankara, který tvrdil, že to není standard průměrného obyvatele.  Náčelníkům omezil jejich moc k vymáhání tributu a k nuceným pracem.

Sankara byl populární mezi svými obyvateli nejen jako prezident, ale také jako uznávaný kytarista, který složil národní hymnu Burkiny Faso. Jeho portrét byste nenašli viset nikde na veřejnosti, jelikož „je zde sedm milionů Thomasů Sankarů“.

Sankara byl nejen velký obdivovatel, ale i soupeř Che Guevary. Soupeřil s Che Guevarou nejen ve stylu, ale také v idejích. Nosil hvězdičkový baret v Che Guevarovu stylu a žil skromným životem. Chodil běhat ulicemi hlavního města Ouagadougou v běžeckém úboru a také rád pózoval v uniformě se svým baretem. Stejně jako Che Guevara obdivoval Fidela Castra, který jej poctil návštěvou v roce 1985. Thomas Sankara byl správně považován za afrického Che Guevaru. Sankara stejně jako Che Guevara jezdil na motorce, byl marxistickým revolucionářem a věřil v ozbrojenou revoluci proti imperialistům. Kritizoval kapitalismus, odsoudil finanční neo-kolonialismus výstupem v OSN a podporoval pozemkovou reformu a redistribuci půdy. Oba byli také zavražděni po třicátém roku svého života. Che Guevarovi bylo 39 let, když byl zabit 9. října roku 1967 a Sankarovi bylo v den jeho smrti o rok méně.

Sankara byl svržen a zabit Blaisem Compaorém s pomocí Francie 15. října 1987. Původně byl Compaoré paradoxně Sankarův spojenec a pomohl mu uprchnout z vězení. Týden před svou smrtí Sankara poznamenal, že „zatím co revolucionáři jako jednotlivci mohou být umlčeni, ideje zabít nelze“.

Spojenci Blaise Compaorého rozsekali Sankarovo tělo na kusy a pohřbili jej v neznámém hrobě, zatímco jeho žena a děti uprchly ze země. Okolnosti a detaily smrti Thomase Sankary jsou záhadné i dnes a jeho hrob zůstává neoznačený a neznámý.

Compaoré po převzetí moci ihned ukončil Sankarovu nacionalizační politiku, obnovil spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou. Účinně obrátil téměř všechny Sankarovy vládní politiky a udělal z Burkiny Faso takovou zemi, jakou je dnes.

Nejbližší akce AIC
Momentálně se žádné akce nechystají.
Kniha měsíce

Xoliswa Ndoyiya: Ukutya Kwasekhaya

Xoliswa Ndoyiya: Ukutya KwasekhayaTastes from Nelson Mandela’s kitchen

Kniha s oblíbenými recepty osobního kuchaře Nelsona Mandely představuje pokrmy, které byly servírovány politikům, celebritám a dalším osobnostem, jež Mandela hostil během posledních 20 let. Např. dršťkovou polévku, farmářské kuře, krevety na kari a řadu dalších delikates. Chutné, výživné a zdravé čtení!Více

Nové tituly

Nové tituly ve fondu knihovny, prosinec 2016

Knihovna

Naše knihovna opatřila v tomto roce celou řadu zajímavých knižních titulů. Zde přinášíme přehled těch, které jsme obdrželi na konci roku.

  • Blood Brothers: The Fatal Friendship Between Muhammad Ali and Malcolm X by Randy Roberts and Johnny Smith
  • Fashion Cities Africa by Hannah Azieb Pool
  • Frantz Fanon: Toward a Revolutionary Humanismby Christopher Lee
  • Americanah by Chimamanda Ngozi Adichie
  • Why Nations Fail: The Origins of Power, Prosperity and Poverty by Robinson, James A., Acemoglu, Daron
  • Shakespeare in Swahililand: Adventures With the Ever-Living Poet by Edward Wilson-Lee
  • A History of Modern Africa: 1800 to the Present by Richard J. Reid
  • Authentically African: Arts and the Transnational Politics of Congolese Culture by Sarah Van Beurden
  • Children in Slavery through the Ages by by Gwyn CampbellSuzanne MiersJoseph C. Miller
  • Global Health in Africa: Historical Perspectives on Disease Control by Tamara Giles-Vernick
  • Rumba on the River: A History of the Popular Music of the Two Congos by Gary  Stewart
  • Women and Slavery, Vol. 1: Africa, the Indian Ocean World, and the Medieval North Atlantic by Gwyn Campbell
  • Women and Slavery, Vol. 2: The Modern Atlantic by Gwyn Campbell
  • Cahier d'un Retour Au Pays Natal by Aimé Cesaire
  • Healing Traditions: African Medicine, Cultural Exchange and Competition in South Africa, 1820-1948 by Karen Elizabeth  Flint
  • Global Education Policy and International Development: New Agendas, Issues and Policies by Antoni Verger
  • Black Skin, White Coats: Nigerian Psychiatrists, Decolonization, and the Globalization of Psychiatry by Matthew M. Heaton
   

Africké informační centrum

Ječná 2, 120 00 Praha 2

Otevírací doba

Úterý, Čtvrtek: 14 – 18

Humanitas Afrika, občanské sdružení

Podporují nás:

Pokladní systémy

Hl. m. Praha Česká rozvojová agentura

Fair Trade Logo

AIC je prodejním místem
produktů fairtrade

Naši partneři:

  • Afro.cz