Nelson Mandela se vrací ke svým předkům

African Update – 03/01/14

Nelson Mandela obětoval svou významnou kariéru jako právník, obětoval ženu, která byla tou nejkrásnější ženou na světě, své děti a byl připraven obětovat i svůj život. Toho všeho se vzdal pro svobodu významné většiny utlačovaných jedinců. To byl Nelson Mandela.

Tato nesobeckost je zakotvena v Africké filozofii Ubuntu: Jsem, protože jseš. V moderní době, pod vlivem západní kulturní dominance a chamtivosti, toto Ubuntu velmi ničí.

Pravděpodobně na Mandelu se nejvíce vzpomíná pro jeho usmířovací projekt, kdy odpustil jeho bílým mučitelům. Snad nejlepší ilustrací jeho projektu byly jeho činy během jeho presidentství, kdy v roce 1995 pozval Percyho Yutara (1911-2002) na oběd. Yutar byl muž, který ho žaloval u proslulého soudu  Rivonia  roku 1963. Byl to ten soud, který poslal Mandelu do vězení na 27 let.

Jako Arménský žid, Yutar sám trpěl antisemitismem v rukou síly Afrikánců. Z tohoto důvodu zůstal dočasně podřízeným státního zástupce kdy mu bylo zakázáno aby se spojil s kanceláří generálního prokurátora v Kapském Městě. V tomto období jako náměstek generálního prokurátora provincie Transvaal  byl dychtivý aby potěšil své nadřízené u Justičního paláce, Pretoria. Tudíž u křížových výslechů obviněných byl neúprosný.

Také by stálo za zmínění, že Mandela se učil od židovských právníků, a velmi úzce spolupracoval s židovskými revolucionáři, jako je Joe Slovo.

Mandela byl odsouzen, zatímco Yutar trval na trestu smrti. Mandela prohlásil, že byl připraven zemřít za tento ideál rovnosti a zánik rasismu, ale toto se nemělo stát. Soudce prezidenta Quartus De Wet (1899 -1980), našel právní odchylku aby bylo upuštěno od doporučeného trestu smrti. Někteří říkají, že nechtěl, aby se Mandela stal mučedníkem, soudce ale věděl, že Mandela si nezasloužil zemřít, tudíž byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody. Klíčovým prvkem bylo to, že Mandela byl obviněn ze sabotáže na místo velezrady. Nepředstavitelným ale zůstává: Co by se stalo s Mandelou a jeho dědictvím v případě, že by byl oběšen?

Pro Mandelu, po jeho propuštění z vězení o 27 let pozdněji, nebyl ale čas na hru na vítěze a poražené a tudíž chápal zaujetí Yutarovy pozice. Po košer obědě s Yutarem si potřásli rukou jako právníci a Mandela řekl: „Ty jsi jen dělal svou práci.” Mandela byl rozený usmiřovatel a usmiřovatelům tohoto typu by mělo být žehnáno.

Yutar vzpomíná, že když přišel na tento oběd, všichni hosté seděli a on si  uvědomil, že žádné místo nebylo pro něj vyhrazeno, ani nebylo místo vyhrazeno pro Mandelu. Chystal se odejít, když byl osloven šéfkuchařem, který řekl: „Vy jste Percy Yutar?  Byl jsem požádán naším prezidentem, abych připravil speciální košer oběd pro vás dva.”  Yutar byl v slzách.

Na Mandelově prezidentské inauguraci v květnu  1994 byl jeho žalářník pozván jako VIP host. Později popíjel čaj s Betsie Verwoerd, manželkou architekta apartheidu Hendrikem Verwoerdem.

Ve světě politické malichernosti, a frakcionářství, zachytil Mandela globální představivost. A když vešel do ragbyového stadionu oblečen do dresu kapitána  Springbok Rugby na mistrovství světa v ragby v roce 1996, v Johannesburgu, konverze jeho úhlavních nepřátel byla zkompletována. Všichni skandovali „Nelson, Nelson, Nelson” a také dokonce zazpívali na stadionu píseň osvobození „Shosholoza.”

Thabo Mbeki, který byl Mandelovým zástupcem a kdo jej následoval jako prezident v roce 1999 řekl, „Mandelova smrt je koncem jedné éry.”

Mandela byl  idealista, romantik a pragmatik, vše v jednom a přes to chtěl být jen jako všichni ostatní. Nechtěl být nijak oslavován, ale třeba jen být posuzován podle jeho ideálů o svobodě a spravedlnosti - nadčasovému univerzálnímu ideálu. Řekl: „Nemyslím si, že je mnoho historie, co lze říci o mně. Já bych jen chtěl být připomínán jako součást tohoto kolektivu.”

Také řekl, „to, co má v životě význam není jen pouhá skutečnost, že jsme žili, ale to co jsme přinesli  do života druhých, toto určuje význam života který vedeme.“ Mandela měl tyto nepolapitelné kvality, které jsou méně časté: nepřemrštěnou velkorysost ducha. Byl to otec, milenec, bojovník, politik, usmiřovatel a zároveň průměrný člověk.

Toto přimělo drtivou většinu bílých Jihofričanů aby se přidali k jeho straně. Většina z nich přijali změnu kterou Mandela udělal,  přeměnu z nekompromisního revolucionáře na sjednotitele. Oni v něj věřili. Zachránil je z vězení, což znamenalo svobodu pro všechny. Ale ať už to byla spravedlnost nebo ne, o tom se nadále diskutuje.

Člověk by si asi uměl představit, že když se Mandela bezprostředně pustil do jeho usmířovacího projektu před prvními multirasovými volbami v dubnu 1994, že odlišné rasy by si byly navzájem šli v ulicích po krku, v tomto případě se to ale nestalo. Ano, existovalo napětí a extrémní násilí páchané v různých formacích, ale bílí a černí chodili po ulicích Johannesburgu bez nepřátelství. Toto je ale také zásluhou černé populace, která se rozhodla vidět za nenávist a pomstu. Jižní Afrika je komplexní a pozoruhodná země.

Ve svých pozdějších letech jeho zeť, Dr. Kwame Amuah,  který se oženil s jeho nejstarší přežívající dcerou,  s ním diskutoval o vyhlídkách smrti. V reakci na doktora Amuaha a jeho touhou psát knihy na téma smrti, Mandela řekl, „jak můžeš psát o smrti, když jsi ji nezažil? Spíše piš o lásce, protože s tou máme zkušenost všichni.” Láska byl kompas, který dal směr jeho projektu.

Dr. Makaziwe Mandela, manželka Dr. Amuaha nepochybuje o tom, co proslavilo jejího otce. Vypráví: „Jméno Mandela pochází od našeho pradědečka Mandely, který se narodil v roce 1820. Ten byl synem krále Ngubengcuka, čtvrtého vládce ABA Thembu (etnického seskupení z východního Cape). Jeho žena porodila Chiefa Mphakanyisa Henryho Gadla Mandelu, která porodila našeho otce Rolihlahla Nelsona Mandelu. Je nesporné, že vývoj Nelsona Mandely,  jeho víra a přesvědčení, stejně jakož i jeho zásadový postoj vůči začlenění všech a odpuštění, byly odvozeny z toho, že seděl u nohou těchto starších a zkušených. Toto se naučil od Afrických hodnot, což z něj udělalo ikonu světa, kterou je dnes. Tato Africká filozofie Ubuntu se nyní praktikuje na celém kontinentu.“

Jak řekl Larry King, Nelson Mandela je největší postavou dvacatého století. Inspiroval celý svět k lepšímu, tudíž jeho odpočinek bude zasloužený.  Po tom co vstoupí do hovoru, ne sám se sebou, ale tentokrát se svými předky, jeho předkové ho budou bezpochyby chválit za dobře odvedenou práci při zachování jejich hodnot.  Celý svět neví, jak by mohl Mandelovi dostatečně poděkovat.

Pusch Commey je právník a autor několika knih. Jeho velkolepá kniha 100 NEJLEPŠÍCH AFRICKÝCH KRÁLŮ A KRÁLOVEN je k dispozici na www.amazon.com a také ve všech větších on-line knihkupectvích. Píše pro New African Magazine  a pro Humanitas.

Z originálu v anglickém jazyce přeložila Radka Pátková

Nejbližší akce AIC
Momentálně se žádné akce nechystají.
Kniha měsíce

Xoliswa Ndoyiya: Ukutya Kwasekhaya

Xoliswa Ndoyiya: Ukutya KwasekhayaTastes from Nelson Mandela’s kitchen

Kniha s oblíbenými recepty osobního kuchaře Nelsona Mandely představuje pokrmy, které byly servírovány politikům, celebritám a dalším osobnostem, jež Mandela hostil během posledních 20 let. Např. dršťkovou polévku, farmářské kuře, krevety na kari a řadu dalších delikates. Chutné, výživné a zdravé čtení!Více

Nové tituly

Nové tituly ve fondu knihovny, prosinec 2016

Knihovna

Naše knihovna opatřila v tomto roce celou řadu zajímavých knižních titulů. Zde přinášíme přehled těch, které jsme obdrželi na konci roku.

  • Blood Brothers: The Fatal Friendship Between Muhammad Ali and Malcolm X by Randy Roberts and Johnny Smith
  • Fashion Cities Africa by Hannah Azieb Pool
  • Frantz Fanon: Toward a Revolutionary Humanismby Christopher Lee
  • Americanah by Chimamanda Ngozi Adichie
  • Why Nations Fail: The Origins of Power, Prosperity and Poverty by Robinson, James A., Acemoglu, Daron
  • Shakespeare in Swahililand: Adventures With the Ever-Living Poet by Edward Wilson-Lee
  • A History of Modern Africa: 1800 to the Present by Richard J. Reid
  • Authentically African: Arts and the Transnational Politics of Congolese Culture by Sarah Van Beurden
  • Children in Slavery through the Ages by by Gwyn CampbellSuzanne MiersJoseph C. Miller
  • Global Health in Africa: Historical Perspectives on Disease Control by Tamara Giles-Vernick
  • Rumba on the River: A History of the Popular Music of the Two Congos by Gary  Stewart
  • Women and Slavery, Vol. 1: Africa, the Indian Ocean World, and the Medieval North Atlantic by Gwyn Campbell
  • Women and Slavery, Vol. 2: The Modern Atlantic by Gwyn Campbell
  • Cahier d'un Retour Au Pays Natal by Aimé Cesaire
  • Healing Traditions: African Medicine, Cultural Exchange and Competition in South Africa, 1820-1948 by Karen Elizabeth  Flint
  • Global Education Policy and International Development: New Agendas, Issues and Policies by Antoni Verger
  • Black Skin, White Coats: Nigerian Psychiatrists, Decolonization, and the Globalization of Psychiatry by Matthew M. Heaton
   

Africké informační centrum

Ječná 2, 120 00 Praha 2

Otevírací doba

Úterý, Čtvrtek: 14 – 18

Humanitas Afrika, občanské sdružení

Podporují nás:

Hl. m. Praha Česká rozvojová agentura

Fair Trade Logo

AIC je prodejním místem
produktů fairtrade

Naši partneři:

  • Afro.cz