Nepříznivý stav afrických zdrojů

African Update – 14/04/14

„Oh, Aridone, přines mi zpátky mé bohatství z hrobek darebáků/ legendární svědku příchodů a odchodů/ bohu mé paměti, můj učiteli.“

Tato báseň od nigerijského básníka Tanure Ojaide zvítězila v soutěži BBC, nazvané „Afrika a poezie“,  a vyšla v knize „Osud supů“ (Heinemann 1989). Shrnuje pocity bezmocnosti Afriky čelit vytrvalému drancování jejích zdrojů.

Udatný Ken Saro Wiwa a skupina statečných aktivistů zaplatili životem za to, že upozornili na okrádání Delty Nigeru ve prospěch druhých. Skončilo to tragicky. Ropná společnost Shell šla za vojenskou vládou Sani Abachy, kolegou a krajanem Saro Wiwy.

Abacha rychle a hbitě obklíčil Saro Wiwu a jeho osmičlennou skupinu, postavil je před vojenský soud a nechal  popravit. Datum smrti bylo 10.listopad 1995. Vražda se stala příběhem celého kontinentu, vydával se a hrál znovu a znovu. Africké dítě pocítilo vážné následky.

Mnoho lidí se bude divit, kolik miliónů skončilo na zahraničních kontech Sani Abachy a jeho gangu. Peníze, které patřily nigerijským lidem, se používají na rozvoj Evropy a na další podplácení zrádců, kteří napomáhají při ožebračování kontinentu. Není třeba zmiňovat  polovičaté pokusy získat hotovost z trezorů darebáků. Kde to všechno skončí?

Audit, který se týkal afrických zdrojů, dávno vypršel. Řádný geologický průzkum a zmapování jsou naléhavou záležitostí. Nakonec, co nelze změřit, nelze zkontrolovat. Odhaduje se, že Afrika má 10% světově známých zdrojů ropy, 40% zlata, plynu, mnoho slitin železa, uhlí, diamantů, jakož i 80 až 90% chromu a platinových kovů. To je katalyzátor pro války a konflikty vyvolané chamtivostí.

Hodnota afrických přírodních zdrojů, v biliónech dolarů, převyšuje jiné zdroje kapitálu jako jsou platby a pomoc ze zahraničí. A přitom Afrika zůstává nejchudší  na světě.

Mnoho let po smrti Saro Wiwy 70% Nigerijců stále žije s méně než  jedním dolarem na den a Shell vykazuje stále úžasné zisky. Rovníková Guinea, která má hlavní ropnou smlouvu s Exxon Mobil, měla v prvním roce kontraktu pouhých 12% z ropných výnosů, jak uvedl ve své zprávě zpravodajský program BBC 60 minut – což je podíl tak nízký, že by byl skandální i v době koloniálního ropného drancování.

Subsaharská Afrika je také nejziskovější investiční destinací. Nabízí, podle zprávy o globálním finančním vývoji, kterou vydala Světová banka v roce 2003, „nejvyšší návratnost přímých zahraničních investic ze všech regionů na světě“. Afrika je tak chudá proto, že investoři a jejich věřitelé jsou tak neskutečně bohatí.

V jádru každého antikoloniálního zápasu v historii leží dravost či zákon džungle;jako před a po Bostonském čajovém dýchánku, kdy se Spojené státy americké zbavily škrtících chapadel Británie.

V moderní době se zbraní stává mezinárodní právo. Přichází ve formě „volného obchodu“ a nesčetných překroucených obchodních dohod.

Dravost má své filozofické podpěry a mutace. Neoliberalismus je jako filozofie tak mocný, že se snaží vydávat se za „modernistickou“ a za „mezinárodní komunitu“, zatímco jejím pravým záměrem je obrana neprávem nabytého zisku a svých zájmů.

Příběh Mugabeho

Pomluvy o Dr Robertovi Mugabem s falešnými vypravěči, falešnou obrazností a ekonomickými sankcemi není bez historických perspektiv. Obraz se stává jasnějším, jakmile se dá do souvislosti s rezolutním odporem Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové k sankcím během  éry apartheidu v JAR. Tehdejším argumentem proti sankcím bylo, že ublíží černým. Proč se tedy nyní ubližuje černým v Zimbabwe? Nabízí se otázka:

„Opravdu mají Británie a Amerika tolik rády černé lidi v Zimbabwe, že věnují mnoho energie a zdrojů na podkopání autority Dr (pana) Roberta Mugabeho? A proč byly sankce v době apartheidu špatným nápadem (ublížily by černým) zatímco sankce proti Zimbabwe jsou nápadem dobrým?“

A otázka, která se musí položit Afričanům kdekoli, je „Na čí straně jste?“ Jste spřízněné duše Shell/ Sani Abachiho nebo Ken Saro Wiwy/ osmičlenné skupinyOgoniho? A proč se africké země, jejichž zájmům dává Mugabe přednost, nespojí dohromady, aby pomohly Zimbabwe tak, jako to africké země jako Zimbabwe udělaly pro Jižní Afriku.

Starší africký státník, který to vše zažil, se podělil s mladou generací o své bohaté zkušenosti. Při oficiálním zahájení Cissa (Konference o zpravodajských a bezpečnostních službách Afriky) v Harare v květnu 2013 vyzýval k prospěšnému využití přírodních zdrojů tak, aby došlo ke zvýšení hodnot a k podpoře industrializace.

Muž, jenž vyslovil myšlenku na usmíření  (Lancasterská dohoda) už dlouho předtím, než došlo k propuštění Nelsona Mandely, dodává. „Je čas, aby Afrika převzala aktivitu ve využívání svých zásob ke svému rozvoji, aby měla na paměti fakt, že africké zásoby byly využívány a vykořisťovány zahraničím s malým prospěchem pro Afričany.“

Konference, jejímž tématem bylo „Spojení mezi přírodními zdroji Afriky, rozvojem a bezpečností, přichází v době, kdy uskutečnění zimbabwského nacionalismu (který se týká přírodních zdrojů) rozhněvalo lidi na Západě; báli se pouze invaze v rámci bezpečnosti země.

Obrana svého vlastního

O Cissa se debatovalo bezprostředně po zimbabwském zadržení letadla plného žoldáků, kteří byli na cestě do Malaba v Rovníkové Quinei, aby  tam 7.3.2001 sesadili vládu prezidenta Teodora Obiang Nguemy, ihned po objevení obrovských zdrojů ropy v Guinejském zálivu.

Všichni zaměstnanci bezpečnostních služeb v Africe znovu přemýšleli o bližší spolupráci, což vedlo 26.8.2004 v Abuji (Nigérie) k uspořádání Cissa, příčemž se spojili dohromady členové zpravodajských a bezpečnostních služeb z 49 členských států Africké Unie.

Cíle a záměry Cissa zahrnují pomoc Africké Unii. Obzvláště Mírová a bezpečnostní komise má efektivně jednat o bezpečnostních úkolech, které musí kontinent řešit.

Pokus o převrat byl brilantně zničen v zárodku. Od té doby jsme mohli zaslechnout několik smyšlených příběhů o tom, jak je Teodoro Obiang Nguema hrozný člověk.

Mugabe nepochybuje o tom, že „Pokud zamezíme konfliktům, světlá budoucnost Afriky se stane skutečností, protože bude dosaženo nezbytného transparentního prostředí. Následně pak Afrika bude plně schopna využívat své vlastní zdroje za účelem rozvoje“.

Odhaduje se, že Afrika ztrácí ročně 18 miliard amerických dolarů kvůli konfliktům, které zaštiťují ti samí lidé, kteří pak mají zisky z prodeje zbraní.

Ztráty jsou však mnohem větší, vezmeme-li v úvahu zdroje odčerpané někdejšími kolonizátory během válečných konfliktů, a zároveň také ztrátu lidských zdrojů způsobenou odlivem kvalifikované pracovní síly donucené odejít za zdánlivě lepším životem na jiné kontinenty.

Mugabe vybízí africké země, aby se sjednotily k vyřešení vnitřních problémů bez intervencí zvenčí a dodává „ Zodpovědnost by měla být konečnou fází na cestě k sebeinterpretaci na široké dráze, zakreslené na mapě Pan-afrického osudu“.

Má Mugabe pravdu nebo se mýlí? Nebo se Afrika bojí.

Konference se zúčastnil také zástupce generálního ředitele pro mezinárodní spolupráci na Ministerstvu státní bezpečnosti ČLR pan Liu Yang a zástupci z Itálie, Portugalska a Spojených arabských emirátů.

Jak vyhrát budoucnost

V Africe se hodně hovořilo o dobré vládě, transparentnosti a odpovědnosti. To je nesmírně důležité. Stejně jako africká jednota, která je podporována silnou pan-africkou filozofií. Centralizované vzdělávání, osnovy a učebnice by měly pronikat do vzdělávacího systému, aby se africké děti nechytaly do stejných pastí.

Nedostatek řádných statistických údajů a informací a špatné kontrakty – to by mělo být věcí minulosti. Měly by být navrženy kvalitní smlouvy, které musí být založeny na dobře vytvořeném daňovém systému. Šablonou by mělo být to, jak země Západu zacházejí se svými zdroji. Co je dobré pro husu, je dobré i pro housera.

Smluvní expertiza je podstatná a byla by vhodná jak v koloniálním tak africkém jazyce. A není důvodu, proč by přepisy a výsledky smluvních dohod nemohly být posílány online nebo natáčeny na videozáznam, aby pak byly poslány online? Korupci a temným skutkům se daří na tmavých místech.

Poučení z historie

Mezinárodní smlouvy a kontrakty jsou staré koloniální triky, které jdou ruku v ruce se sílou a nátlakem. Během tahanic o Afriku, byla v 19.století Etiopie natolik moudrá, že měla Amharskou verzi smlouvy z Wuchale, dohodu o spolupráci podepsanou s Itálií.

Kupodivu italské znění smlouvy udělalo z Etiopie protektorát Itálie, což je úplně odlišné od Amharské verze. Italové se pak rozhodli prosadit svou verzi. Následná válka za kolonizaci Etiopie skončila naprostou porážkou Itálie v bitvě u Adwy (1895 – 96). Itálie pak musela Etiopii platit odškodné.

Válka byla vyhrána proto, že císař Menelik 11.pochopil, jak je důležité mít svou jazykovou verzi kontraktů. Nejvíce rozhodující bylo, že přesvědčil všechny své soupeřící prince (Ras), aby se sjednotili pod jeho vedením. Přispěli 100 000 jednotkami k poražení útočníků. To je důležitý argument pro africkou jednotu.

V moderní době budou války vedeny pomocí vynikajících znalostí a technologií, ekonomických i vojenských. Existuje nějaká pochybnost o tom, jak by měly být africké zdroje investovány?

A jak budou zdroje použity, když je africké země nemohou využívat ani s nimi mezi sebou obchodovat, ani kontrolovat jejich cenu? OPEC názorně předvedl, čeho se dá dosáhnout organizovaným, odhodlaným a řádným investováním do zdrojů. To vše přeměnilo poušť, která se nyní nazývá Dubaj, v mezinárodní destinaci.

Faktor důvěry

Podle biblického příběhu byl Petr schopen chodit po vodě, když mu Ježíš řekl, aby to udělal. Ale když uviděl bouřlivé větry, bál se a začal pochybovat. A jakmile začal pochybovat, začal se potápět.

Ať už jste křesťany či nikoliv, příběh ilustruje nepřiměřenou hodnotu důvěry ve vše, co děláme. S důvěrou přichází sebeúcta a úcta ke komukoli druhému. Odhání strach – ty bouřlivé větry.

Afričan, který byl po dlouhou dobu utlačován, nemá důvěru ani v sebe sama  ani v ostatní Afričany. A tím se naplňuje proroctví. Instituce, které zbyly po kolonizátorech, byly navrženy tak, aby se zachovala podřízenost Britskému společenství, aby sloužily zájmům frankofonních ujednání.

Vymýtit neokolonialismus, to je další válka, kterou je nutno vést.

POST SCRIPTUM

Do dneška se Evropský obchod s otroky nazývá Transatlantický obchod s otroky. Afričané, kteří to odnesli nejvíce, nemají ani odvahu na to, aby nazývali věci pravými jmény. Pravdou je, že Evropané obchodovali s Afričany a jejich příbuznými v Americe jako se zbožím.

Když se jistý moderní lupič jménem Michael Mann odvážil jedné osudné noci vyjet do Afriky se Sirem Markem Thatcherem, synem Margaret Thatcherové, aby tam drancovali Rovníkovou Guineu, nebojácný Robert Mugabe měl dostatek sebedůvěry, aby nechal Michaela Manna chytit, vsadit do vězení, obléci ho do vězeňských šatů, nasadit mu pouta,  a jednat s ním jako s místními zločinci. Takový by měl být i osud supů.

Za hranicemi, v Jižní Africe, syn Thatcherové, mozek celé akce, jejímž cílem bylo ukrást mléko africkým dětem, dostal jen žalostně nízkou pokutu a bylo mu dovoleno jet domů. Jihoafrický tisk a vysílací média se strefovaly do zlého Mugabeho, který zajal nevinné horníky na jejich cestě do dolů v DRC.

Tanure Ojaide je ukončena prosbou k bohům Afriky: Záře popela směřuje k rukám/k horám pohřbeným v jejich útrobách/ do jejich skříní zvedli bedny s penězi../žijí/ve vězení domů jejich zločinů a manželek/a když zemřou, samozřejmě/ jen jejich druh, prší chválou na supy

Autor: Pusch Commey

....................................................................................

Pusch Commey je spisovatel a právní zástupce narozený v Ghaně a žijící v Johannesburgu. Je rovněž společným vydavatelem časopisu New African ( se sídlem v Londýně). Jeho bestseller 100 velkých afrických králů a královen, v němž zachycuje předky, na které mohou být Afričané hrdí, je dostupný na www.amazon.com a ve všech hlavních online knižních obchodech.

Nejbližší akce AIC
Momentálně se žádné akce nechystají.
Kniha měsíce

Xoliswa Ndoyiya: Ukutya Kwasekhaya

Xoliswa Ndoyiya: Ukutya KwasekhayaTastes from Nelson Mandela’s kitchen

Kniha s oblíbenými recepty osobního kuchaře Nelsona Mandely představuje pokrmy, které byly servírovány politikům, celebritám a dalším osobnostem, jež Mandela hostil během posledních 20 let. Např. dršťkovou polévku, farmářské kuře, krevety na kari a řadu dalších delikates. Chutné, výživné a zdravé čtení!Více

Nové tituly

Nové tituly ve fondu knihovny, prosinec 2016

Knihovna

Naše knihovna opatřila v tomto roce celou řadu zajímavých knižních titulů. Zde přinášíme přehled těch, které jsme obdrželi na konci roku.

  • Blood Brothers: The Fatal Friendship Between Muhammad Ali and Malcolm X by Randy Roberts and Johnny Smith
  • Fashion Cities Africa by Hannah Azieb Pool
  • Frantz Fanon: Toward a Revolutionary Humanismby Christopher Lee
  • Americanah by Chimamanda Ngozi Adichie
  • Why Nations Fail: The Origins of Power, Prosperity and Poverty by Robinson, James A., Acemoglu, Daron
  • Shakespeare in Swahililand: Adventures With the Ever-Living Poet by Edward Wilson-Lee
  • A History of Modern Africa: 1800 to the Present by Richard J. Reid
  • Authentically African: Arts and the Transnational Politics of Congolese Culture by Sarah Van Beurden
  • Children in Slavery through the Ages by by Gwyn CampbellSuzanne MiersJoseph C. Miller
  • Global Health in Africa: Historical Perspectives on Disease Control by Tamara Giles-Vernick
  • Rumba on the River: A History of the Popular Music of the Two Congos by Gary  Stewart
  • Women and Slavery, Vol. 1: Africa, the Indian Ocean World, and the Medieval North Atlantic by Gwyn Campbell
  • Women and Slavery, Vol. 2: The Modern Atlantic by Gwyn Campbell
  • Cahier d'un Retour Au Pays Natal by Aimé Cesaire
  • Healing Traditions: African Medicine, Cultural Exchange and Competition in South Africa, 1820-1948 by Karen Elizabeth  Flint
  • Global Education Policy and International Development: New Agendas, Issues and Policies by Antoni Verger
  • Black Skin, White Coats: Nigerian Psychiatrists, Decolonization, and the Globalization of Psychiatry by Matthew M. Heaton
   

Africké informační centrum

Ječná 2, 120 00 Praha 2

Otevírací doba

Úterý, Čtvrtek: 14 – 18

Humanitas Afrika, občanské sdružení

Podporují nás:

Hl. m. Praha Česká rozvojová agentura

Fair Trade Logo

AIC je prodejním místem
produktů fairtrade

Naši partneři:

  • Afro.cz