Produkce bambuckého másla je důležitým zdrojem příjmu žen
African Update – 08/05/10
V polosuchém sahelském regionu západní Afriky jsou máslovníky, nebo-li africké ořešáky, vysoce ceněny zejména ženami, které z jeho oříšků vyrábějí máslo. Bambucké máslo je hlavní přísadou do pokrmů a kosmetiky. Sucho a nemoci však mohou tento jejich zdroj obživy ohrozit.
Máslovníky rostou volně v západoafrické přírodě. Odborníci tvrdí, že jim trvá 25 let než vyrostou v dospělý strom a po té přežívají i celá staletí. V období dešťů ženy sbírají ořechy tohoto stromu, které mají olejnaté jádro. V období sucha část ořechů prodají mezinárodním společnostem a zbytek zpracují pro prodej na místním trhu.
Zpravodajský server IPS přinesl zprávu o mezinárodním fóru o obchodování s bambuckým máslem, které se v březnu konalo v hlavním městě Mali v Bamaku. Největšími vývozci bambuckého másla jsou Burkina Faso, Benin, Nigérie a Mali. 80% venkovského obyvatelstva ho využívá při přípravě pokrmů, v tradiční medicíně. Dřevo ze stromů je sbíráno pro topivo. Vzhledem k možnostem širšího využití ho místní obyvatelé tradičně chrání a uctívají jako posvátný strom.“Máslovníku si opravdu ceníme. Když dorostou v dospělý strom, pořádáme pod nimi obřady" říká Nayouma Coulibaly, žena z Tioribougou, vesnice z jižního Mali.
Podle švýcarské neziskové organizace Ekologické centrum Alberta Schweitzera čelí tyto stromy řadě hrozeb od sucha, chorob až po nadměrné využívání dřeva pro topivo.Ne všichni pozorovatelé však sdílí názor, že by toto mohlo přerůst ve skutečný problém.
„Nemyslím, že je důvod se něčeho obávat. Počet máslovníku vlastně stoupá, protože lidé je nyní začali vysazovat. Já sama jsem to také udělala.“ říká Seydou Kone. Kone pracuje jako technička pro AMEPROC – malijskou asociaci vývozců zemědělských produktů se sídlem v Bamaku. AMEPROC bojuje proti snižování počtu máslovníků a realizuje vzdělávací akce pro venkovské obyvatelstvo, jejichž cílem je školení o výsadbě a ochraně máslovníku.
Růst poptávky po bambuckém máslu mimo Afriku lze vysvětlit tím, že se začalo hojně využívat v potravinářském průmyslu v některých rozvinutých zemích. V roce 2000 vešel v Evropě v platnost dekret, který zpracovatelům kakaa povolil při výrobě dalších produktů užívat vedle kakaového másla i omezené množství tuku.
Tato změna pravidel otevřela máslovníku nové možnosti – dnes se jeho plody dováží do mnoha zemí světa, kde se z nich zpracovává máslo. Mistní ženy však mají minimální vliv na cenu ořechů máslovníku a bambuckého másla. „Ceny na mezinárodním trhu se často mění. Současná cena se pohybuje mezi 500 a 600 CFA za kilogram“ (něco málo přes jeden americký dolar) sdělila Kone. Velké firmy upřednotňují nákup od místních překupníků, kteří projíždějí venkovské oblasti a plody vykupují. Ti vydělávají mnohonásobně více než ženy, které plody máslovníku sklízí a zpracovávají. Na místním trhu je kilogram plodů máslovníku k dostání za 75 CFA (15 centů).
Zdroj: IPS News
