Velká chvíle afrického fotbalu je tady
African Update – 10/06/10
Mistrovství světa ve fotbale hostuje každé čtyři roky země vybraná v rámci soutěže, kterou FIFA organizuje několik let před samotnou událostí. Šampionát byl oficiálně zahájen v roce 1930 v jihoamerickém Uruguayi, který mistrovství poprvé hostoval a také vyhrál.
Brazílie je historicky nejvíce oceněnou zemí světového šampionátu, která s rekordním počtem pěti titulů zůstává jedinou zemí, která se této soutěže zúčastnila pokaždé od samého počátku. Obhájce titulu Itálie zvítězila čtyřikrát, po ní následuje Německo se třemi tituly, Argentina se dvěma tituly, zatímco Uruguay, Anglie a Francie získali po jednom titulu.
Od 11. června do 11. července, 2010 se bude pozornost celého světa upínat na Afriku, zejména Jihoafrickou republiku. Důvodem je fakt, že poprvé za dobu své osmdesátileté historie tato nejkrásnější hra na světě dorazila do Afriky.
V roce 1934 byl Egypt první africkou zemí, která na mistrovství světa přijela. Tehdy prohrál s Maďarském 2-4. Po té se až do roku 1970 žádná africká země na šampionát nedostala. Až v roce 1970, kdy se šampionátu konaném v Brazílii, zúčastnilo Maroko. V prvním kole bylo ale vyřazeno. V roce 1974, dorazil na mistrovství světa Zair (nyní Kongo), který na šampionátu v tehdejším Západním Německu jako jediný reprezentoval subsaharskou Afriku. Ve skupině, kterou kromě Zairu tvořila Brazílie, Skotsko a bývalá Jugoslávie, utrpěl 14 bodů bez toho, aby sám dal gól. To bylo pro Afričany bolestnou zkušeností, na kterou chtěli rychle zapomenout. Na druhou stranu ale byl tento šampionát průlomový, co se týče účasti afrických týmů.
Velké chvíle afrického fotbalu začaly už v roce 1978, kdy se Tunis stal první africkou zemí, která kdy vyhrála zápas na mistrovství světa a porazila v Argentině Mexiko 3-1.Alžírsko převzalo štafetu od Tunisu na světovém šampionátu ve Španělsku, kde pokořilo Německo výsledkem 2-1, který ještě dnes vzbuzuje šok v celém fotbalovém světě. Štěstí se na Afričany poprvé usmálo v roce 1986, kdy se Maroko stalo první zemí kontinentu, která se dostala do druhé řady zápasů po té, co porazila Portugalsko 3-1.
V roce 1990 Kamerun Afričany velmi potěšil tím, že v úvodním zápase porazil obhájce titulu Argentinu. Po tomto zápase se také Roger Milla nesmazatelně zapsal do srdcí všech Afričanů. Kamerunu byl pak odepřen vstup do semifinále soutěže po nezapomenutelně hořkém zápase s Anglií. Afričané ale přesto jeli domů s hlavou vzhůru. V roce 1998 Nigérie porazila Španělsko 3-2 během pulsujícího zápasu. Africký fotbal se pak ocitl na vrcholku, když v roce 2002 Senegal pokořil Francii hned v úvodním zápase. V době, kdy Ghana vyhrála nad Českou republikou v roce 2006, se svět již smířil s tím, že africké týmy představují v rámci mistrovství skutečnou výzvu a hrozbu. Zároveň se lidé na celém světě také začali těšit ze zábavy, kterou africký fotbal představuj – a jsou to nejen oslavy gólů, ale i nádherné pestré barvy a zanícení afrických fotbalových fanoušků.
Předpověď Edisona Arantese Do Nascimento (zvaného Pele), že africký tým vyhraje světový šampionát ještě před koncem minulého století, se bohužel nesplnila. Zůstává tedy nadějí každého Afričana, že čas na splnění Peleho snu se přiblížil. Krásná chvíle, na kterou jsme všichni čekali, je zde.
Navzdory zlým jazykům oznamujeme dobrou zprávu, že Jihoafrická republika (a s ní celá Afrika) je připravena na to, pozvat celý svět. Za to jsme nejvíce vděčni prezidentovi FIFA Seppovi Blatterovi, bývalému prezidentu Nelsonu Mandelovi a obyčejným Afričanům.
Jako kontinent přejeme šesti zúčastněným africkým zemím (Jihoafrické republice, Kamerunu, Alžírsku, Nigérii, Pobřeží Slonoviny a Ghaně) hodně zdaru. S velkým očekáváním se těšíme na mistrovství světa, které zanechá trvalý odkaz. Ano, přišla opravdu naše chvíle, africká chvíle.
Lets go South Afrika.
Lets go Afrika
A vítězem je Afrika.
Afrikatu Kofi Nkrumah
