Příliš mnoho otazníků kolem boje EU s pirátstvím
African Update – 24/06/10
11. června stanulo před soudem v německém přístavním městě Hamburg deset somálských námořníků včetně nezletilých. Poprvé v moderních dějinách tak německá justice řeší případ pirátství a loupeže karga v Indickém oceánu.
Obvinění jsou prvními somálskými občany, kteří jsou v Německu souzeni v rámci tzv. operace Atalanta, v rámci níž vojenské jednotky EU vykonávají dohled v Indickém oceánu a která byla oficiálně založena za účelem „odvracení, prevence a potlačování pirátských činů a ozbrojených loupeží při pobřeží Somálska.“ Podle hamburského žalobce měli piráti v dubnu tohoto roku přepadnout přepravní loď Taipan. Ta byla stejného dne osvobozena holanskými vojáky sloužícími v rámci operace Atalanta. EU tvrdí, že cílem této mise je přispět k „ochraně ohrožených plavidel Světového potravinového programu dodávající potravinovou pomoc vysídleným osobám v Somálsku, dále k ochraně dalších ohrožených lodí plavících se při somálském pobřeží a k odvracení, prevenci a potlačování pirátských činů a ozbrojených loupeží při somálském pobřeží.“
Od prosince roku 2008 proto vojenské lodě, letadla a několik stovek vojáků EU hlídkuje v Indickém oceánu a honí 'somálské piráty'.
Kritici však poukazují na to, že skrytou misí této operace je ochrana evropských lodí, které somálští námořníci a mezinárodní organizace obviňují z jiného pirátství: nelegálního rybolovu a vyhazování toxického odpadu, včetně radioaktivního materiálu do somálských vod.
Příkladem takové ochrany lodí, které nelegálně loví ryby ve vodách afrického rohu je španělská rybářská loď Alakrana. V říjnu 2009 ji somálští piráti obsadili s tím, že v somálských vodách operovala nelegálně. Za dva měsíce ji propustili za výkupné ve výši čtyř milionů dolarů po té, co ztroskotalo několik pokusů španělské armády loď osvobodit. Obvinění, které Somálci vznesli, však nebyla nikdy vyšetřována. Jack Thurston, londýnský aktivista, který monitoruje dotace EU evropským firmám říká, že „je téměř jisté, že Alakrana lovila ryby, které se nacházejí na seznamu ohrožených druhů nebo k tomu nemají daleko.“
Thurston je zakladatelem a výkonným ředitelem Fishsubsidy.org - organizace, která monitoruje a zkoumá dotace EU pro odvětví rybolovu. IPS sdělil, že "stavba lodi Alakrana byla částečně financována evropskými daňovými poplatníky ve výši více než 4,2 milionů euro". Obvinění, že evropské firmy provozují nelegální rybolov a zbavují se toxického odpadu v somálských vodách jsou častá už od roku 2004, kdy v Indickém oceánu udeřilo tsunami a moře na pobřeží vyvrhlo kontejnery s radioaktivním a chemickým odpadem. Toto zjištění bylo později potvrzeno Programem OSN pro ochranu životního prostředí (UNEP). „První zprávy mluví o tom, že vlny tsunami otevřely kontejnery s toxickým odpadem a jejich obsah se následně rozšířil. Mluvíme zde o libovolném odpadu – od odpadu ze zdravotnických zařízení po chemický odpad,“ sdělil v prohlášení mluvčí UNEP Nick Nuttal. „Víme, že tento materiál se dostal na pevninu a je nyní větrem šířen do okolí a možná se dostane až do vesnic.“ Důkazy, které shromáždila evropská strana zelených a dalších environmentální organizace, potvrzují, že se švýcarské a italské firmy zbavují toxického odpadu v Indickém oceánu.
Zvláštní zástupce pro Somálsko u OSN, Ahmedou Ould-Abdallah také opakovaně poukazoval na problém nelegálního rybolovu a zbavování se toxického odpadu v somálských vodách. Během konference OSN v červenci 2008 řekl médiím: „jelikož nemáme (v Somálsku) výkonnou vládu, evropské a asijské země hojně nelegálně loví ...“ Ould-Abdallah také odsoudil nelegální rybolov v somálských vodách před úřady Evropské unie. Během schůzky s nejvyšším velitelem mise Atalanta v keňské Mombase v roce 2009 Ould-Abdallah řekl, že "není pochyb, že Asie a Evropa nelegálně loví ryby.."
O tom, že se evropské rybářské lodě dopouštění nelegálního rybolovu i jinde ve světě svědčí trestní řízení vedená proti těmto firmám v Kanadě, Norsku, USA a dalších zemích. Vzhledem k úbytku ryb v evropských vodách jsou evropské lodě nuceny pouštět se na rybolov dál – do afrických vod, do oblastí od Kanárských ostrovů až po angolské pobřeží. Somálského pobřeží je bohaté na různé druhy tuňáka – všechny druhy jsou na mezinárodním trhu vysoce ceněné. Zpráva organizace, která se zabývá výzkumem mořských zdrojů MRAG odhaduje, že somálská ekonomika ročně přichází o 90 milionů dolarů za rok právě kvůli nelegálnímu rybolovu. UNEP odhaduje až 300 milionů dolarů ročně. Tato čísla přiměla německého vysloužilého admirála Lutze Feldta apelovat na evropské úřady, aby rozšířila mandát Operace Atalanta na boj s nelegálním rybolovem. „Pro mnoho lidí je nelegální rybolov příležitostí, jak rychle vydělat peníze, ale pro mnohé lidi v Somálsku je to těžká ztráta,“ řekl Feld v německém televizním pořadu Fakt.
Feldt také připomněl, že "podle mezinárodního práva je nelegální rybolov trestným činem a mělo by se podle toho také jednat". Dokonce samotné evropské firmy přiznávají, že loví ve vodách Indického oceánu a že tam provozují nelegální rybolov. Během slyšení před Evropským parlamentem v dubnu 2009, které se týkalo operace Atalanta, zástupci organizací sdružujících francouzské a španělské vlastníky lodí sdělili, že v Indickém oceánu operuje na 40 rybářských lodí ze zemí EU, které loví tři nebo čtyři druhy tuňáka. V rámci Operace Atalanta však zatím nebyl odhalen žádný případ nelegálního rybolovu v Indickém oceánu a ani při tom žádná z evropských lodí nebyla přistižena.
Mluvčí vojenské mise sdělil serveru IPS, že "francouzské a španělské lodě, které loví ryby v Indickém oceánu, operují v mezinárodních vodách." "Pokud by provozovaly rybolov nelegálně, bylo by na národních úřadech zemí ze kterých pocházejí, aby je zastavily."
(Zdroj: IPS)