Čtenářský klub

Alex de Waal, jeden ze zásadních expertů v oblasti afrických studií, se v této knize zaměřuje na přístupy humanitárních organizací v krizových situacích, a to konkrétně v období hladomoru. Autor mapuje vývoj strategií nevládních a velkých mezinárodních organizací v průběhu času a na zcela konkrétních příkladech demonstruje svou tezi, že „většina současných humanitárních činností [mezinárodních organizací působících] na africkém kontinentu zdaleka nepřináší očekávané výsledky a dokonce přispívají ke zhoršování situace“. Alex de Waal dochází k závěru, že by bylo lepší, kdyby humanitární organizace žádné takové aktivity vůbec nevyvíjely. Vzhledem k tomu, že kniha vyšla v devadesátých letech minulého století, její hodnota spočívá právě v tom, že nám umožňuje porovnat závěry Alexe de Waala s činností, kterou na poli humanitární pomoci vykonávají humanitární organizace právě nyní.