Otevřená Evropa: O strýci z Konga a jazyku laskavosti

Mému strýci, který se jmenuje Bobby Bonyoma Lutchimba, je 33 let a narodil se v jižní části demokratické republiky Kongo, v druhém největším městě Lubumbashi.

Jeho tatínek byl univerzitním učitelem filozofie a bývalým členem parlamentu. Od malička se zajímal o sport, zejména fotbal, atletiku a box. Z dětství si pamatuje několik výrobků, se kterými se v Kongu setkal a na nichž bylo napsáno „made in Czechoslovakia´´.Byly to např. žiletky Tatra, žárovky Tesla, obuv Baťa, automobily Škoda.

Mnohokrát slyšel konžské novináře hovořit o Emilu Zátopkovi, jako o jednom z největších sportovců všech dob. To ještě ani ve snu netušil, že bude jednou v této zemi žít. Po úspěšném ukončení střední školy pokračoval na Univerzitě v Lubumbashi, kde studoval anglický jazyk a literaturu a chtěl pokračovat ve studiích v Turecku. Jeho rodiče však nezvládali ho dále finančně podporovat, protože chtěli zajistit také středoškolské vzdělání jeho mladším bratrům a sestrám.

Našel si tak práci v oblasti cestovního ruchu v Turecku a v hotelu Spice and Spy potkal Češku - moji tetu a byla to láska na první pohled.. Do České republiky přiletěl legálně roku 2007, kdy už si s tetou plánovali společný život, měli svatbu a dnes už mají malou dcerku.

Strýc si okamžitě hledal práci, aby mohl zabezpečit rodinu. S tetou začali podnikat, založili si živnostenský list a prodávali africké sošky, masky a šperky. Začal také vyučovat angličtinu a francouzštinu na soukromé Základní škole Sluníčko v Lipníku nad Bečvou a rovněž vedl konverzační kurzy angličtiny pro vojáky ČR v Lipníku a v Hranicích. Bohužel ekonomická krize zasáhla jazykovou agenturu, pod kterou strýc pracoval.

Velkou energii věnuje občanskému sdružení GoKoBoHumanitas, kterou založil s tetou a několika přáteli z Hranic v roce 2011. Podařilo se jim shromáždit více než 3 tuny školních potřeb a aktovek pro sirotky a chudé děti v Kongu. O této jejich sbírce byly informace na Tv Nova, psaly o ní místní deníky, hovořilo se o ní v rádiích. Zpočátku jim pomáhal Městský úřad v Hranicích, 7.mechanizovaná brigáda v Hranicích a také místní televize a Hranický deník.

Lidé z celé republiky posílali krabice plné aktovek, tužek, pastelek, sešitů a dalších školních potřeb, dokonce i hračky. Vojáci ze 7. mechanizované brigády v Hranicích a další dobrovolníci jim pomáhali naložit kontejner a díky finanční pomoci mnoha firem, které zaplatili dopravu, se mohl kontejner odeslat do Konga.

Strýc odjel také s přáteli z GoKoBOHumanitas do Konga, aby předal nasbírané školní potřeby a aktovky. Pro Konžany byl tento dar obrovským překvapením, protože dostat něco od národa, se kterým nemají společného téměř nic, ani jazyk, ani kulturu, ani historii, je opravdu projevem velkého lidství a velkorysosti.

Dobří lidé různé barvy pleti, národnosti, víry, vyznání a kultury hovoří stejným jazykem. Je to jazyk laskavosti, lásky, vzájemné úcty, solidarity, míru a tolerance. Naše země dala mému strýci nový smysl života a tou je jeho nová rodina. Někdy se sám sebe ptá, kde je vlastně jeho domov. Vždy si vzpomene na jedno staré africké přísloví: „Domov je tam, kde je tvé srdce". Takže má jasno, jeho domov je tady v České republice, protože tady má manželku a dceru. Pevně se rozhodl žít se svou rodinou tady, v České republice, v Hranicích.

Před dvěma lety nastoupil do multikulturní firmy zabývající se sdílenými službami pro globální telekomunikační společnost a Business Process jako pracovník IT oddělení a v současné době je už vedoucí týmu 7 pracovníků v oddělení IT pro francouzsky mluvící klientelu. Toto jeho zaměstnání je v Ostravě, kam denně dojíždí vlakem.

Je to již více než rok, co dostal občanství ČR a velmi rád využil možnosti být u svých prvních voleb, které se konaly v loňském roce, což dokazuje, že opravdu chce být platným a zodpovědným občanem země, kterou si sám zvolil.

Zdroj: http://olomoucky.denik.cz/nazory_region/otevrena-evropa-o-stryci-z-konga-a-jazyku-laskavosti-20150611.html