Povýšit heslo „Vždy kupředu“ na další level. Ghana to znovu dokázala, Ayekoo!

Úřadující prezident John Mahama a jeho strana NDC nakonec prohrála a zdvořile uznala porážku. Opoziční kandidát ze strany NPP Nana Akufo-Addo vyhrál a přijal vítězství ve smířlivém duchu. Oba nazvaly volby jako Ghanské vítězství. Ještě předtím než se tato chvályhodná vlastenecká slova uznání a zdvořilostí objevila v tisku, obě strany se spojily, aby společně dohodly proces předání moci v souladu se zákony země. Klíčový okamžik, není-liž pravda?

Až do voleb 7. prosince to byl obvyklý humbuk spojený s volbami, tak jako v případě mnoha jiných národních voleb kdekoliv jinde. Kandidáti křižovali zemi a prodávali své zboží a v mnoha případech se uchylovali k osobním útokům a etnickým urážkám. Některé instituce, včetně Volební komise, se na této ostré kritice podílely. Ale rivalita byla z velké části uctivá, ne-li přátelská, a volební mítinky se neobešly bez typické africké okázalosti.

Ačkoliv celkem sedm stran představilo své kandidáty včetně jednoho nezávislého, zraky se upínaly na NDC a NPP, dvě strany které dominovaly politickému prostředí 4. republiky, na základě svých zdrojů, ale také díky široké základně a možnému apelu. Respektive, tyto dvě strany reprezentují levou a pravou část ghanského politického spektra, či sociální demokracii a konzervativce, ať už dnes znamenají tyto výrazy cokoliv. Všechny ostatní strany byly přehlíživě popisovány jako „malé strany“, které nejsou schopny být třetí silou mezi těmito dvěma. A to se i v těchto volbách prokázalo.

I když volební účast mírně poklesla ve srovnání s předchozími volbami v roce 2012 a letech předchozích, i tak by nad účastí 68,62 % starší demokracie mohli blednout závistí. Hlad po demokracii je v Ghaně bez stínu pochybností velký a pravděpodobně tak bude i v dohledné budoucnosti. Sluší se, aby nastupující vláda, a všechny vlády následné, udrželi dynamiku s rostoucí nabídkou všech ostatních principů demokracie, které by z ní udělaly vláda lidu, prostřednictvím lidu a pro lid.

Ghaňané a Afričané si uvědomují, že jedním z klíčových problémů v kampani byla korupce, satiricky označovaná jako africká nemoc. Není to, jako by to bylo nové téma; korupce zde byla vždy, ale tentokrát byla ústředním tématem. Opozice prohlašovala, že vláda rabovala a dělila si svou kořist na všech úrovních. Vláda žádala, aby bylo rozlišováno a místo toho namířila prsty na opozici s obviněními, když byla u moci před osmi lety ona. Ať už je vinen více kdokoliv, není to pro obyčejné Ghaňany, kteří se potloukají životem, to důležité. Srovnávání musí přestat.

Obecné vnímání, že státní úředníci noří své ruce do veřejné pokladny záhadně naznačuje, že nabídka demokracie volenými funkcionáři není v souladu s poptávkou po demokracii ze strany elektorátu a občanů obecně. Ekonomika není stupidní a nová vláda, jež se má ujmout úřadu, bude mít před sebou nelehký úkol. Kromě svých vlastních vyřčených slibů, se bude muset rychle vypořádat s rostoucí nezaměstnaností mladých, nepravidelnými dodávkami elektřiny, neadekvátními odvodňovacími systémy, vysokou inflací, rostoucím veřejným dluhem a mnoha dalšími problémy tak, aby ospravedlnili své zvolení.

Ghaňané budou jistě chtít vidět důkaz významného rozdílu od nynějšího stavu ve věcech rovných příležitostí, rovnosti před právem zodpovědnost ve vládnutí jakožto ukazatele toho, že demokracie jde kupředu. Ale vlády, jak se říká, jsou produkty společnosti, a snaha zavděčit se podporuje protekci, která pak dále zvyšuje potřeby velmi zkorumpované společnosti vidět zmírnění. Organizace občanské společnosti by neměly sedět nečinně opodál a čekat na hlas voličů, že udělají dobrou věc v nadcházejícím kvadrineále. Občanská bdělost a mediální kontrola by měly do té doby udržovat všechny složky vlády skutečně zodpovědné.

Při vyhlášení nezavilosti v roce 1952, Osagyefo Dr Kwame Nkrumah a otec národa, prohlásil, že Ghaňané šli vytvořit svou vlastní africkou osobnost a identitu. S vědomím toho, že to nebude jednoduchá cesta pro jakýkoliv národ, zejména v situaci rozdělení světa na Východ / Západ, známé jako studená válka, rychle dodal, že by Ghaňanům mělo být umožněno činit vlastní chyby. A chyb bylo mnoho. Ale země se viditelně dostala až ke 4. republice a hraje hlavní roli v šíření demokracie a správného vládnutí po celé Africe. „Vždy kupředu“ byl válečný pokřik Osagyefa a “vždy kupředu” je i nadále, kdy se země pomalu a kultivovaně přibližuje k 60. výročí v březnu 2017. Hrdá africká osobnost a identita může konečně zakotvit.

Humanitas Afrika věří, že tato nová značka Ghany přetvoří zemi do role lídra v prvních letech nezávislosti Afriky, a zveden laťku v oblasti vládnutí a vyšších hodnot, o něž všechny ostatní africké země budou usilovat. Využíváme této příležitosti a blahopřejeme straně NPP a přejeme Nana Akufo-Addoovi hodně úspěchů v jeho úřadu ve prospěch Ghany a hrdosti Afriky. Také děkujeme straně NDC a Johnu Mahamovi za dohled nad pokojnými, spravedlivými a věrohodnými volbami v souladu se zákony a očekáváním země a celého kontinentu. Co je ještě důležitější, vzdáváme poctu Ghaně a ghanskému lidu za jejich příkladné odhodlání k vytyčení směru ke svobodě, jednotě a míru skrze demokracii a konstruktivní volby. Výborně! Nebo ještě lépe „Ayekoo“, jak se v Ghaně říká!

- - - - - -

Překlad: Michal Vacenovský