Filmotéka

První krajina mého života… Zde jsem se narodil. V tomto světle jsem začal vidět, v tomto světě zvuku jsem začal mluvit. Zde jsem se naučil rozlišovat mezi tím, co člověku dáva klid, a co mu ho bere. Ale pak jsem musel odejít…

První část titulu obsahuje tematické kapitoly charakterizujíci kontinent, v druhé části jsou pak představeny jednotlivé státy. U každého státu naleznete základní údaje, informace o historii, hospodářství, obyvatelstvu a mnoho dalších zajímavostí.

Dokument rekapituluje sto let kulturního imperialismu v Africe. Režisér Jean-Marie Teno se v něm zaměřil na Kamerun jako jedinou africkou zemi, která byla kolonizovaná celkem třemi evropskými mocnostmi. Na jejím příkladu ukazuje, jak vnucená koloniální kultura zničila tradiční společnost. Film je doporučen všem, kdo chtějí porozumět kulturnímu a intelektuálnímu konfliktu současné Afriky.

První mobilní telefony se objevily v Kongu v roce 1986, dnes zaplavily celou Afriku a nahradily nespolehlivé a drahé pevné linky. Tento film zkoumá dopad digitálních technologií na různé oblasti života v Africe: film, hudbu, módu, proces demokratizace a vzdělávání. Ačkoli internet a digitální telekomunikace s sebou nepochybně přináší další globalizaci, tento dokument dokazuje, že na tento jev Afričané reagují pozitivně například tím, jak rozvíjí mezinárodní digitální kulturní ekologii.

Dokument je případovou studií migrace a environmentálního rasismu. Byl natočen v městečku Arlit v poušti Nigeru, které je centrem těžby uranu. Evropské korporace mají z těžby obrovské zisky. Za sebou však nechávají kontaminované životní prostředí, nemoci z radiace a nezaměstnanost.

" >

Kamerunský filmař Jean-Marie Teno hledá kořeny afrických autoritářských režimů v patrialchální rodině. Teno zpovídá mnoho kamerunských aktivistů za lidská práva, kteří odsuzují "politickou kulturu nezodpovědnosti, jež uděluje mocným beztrestnost a nezodpovědnost."

Belgická vláda údajně označila tento dokument za zaujatý. A to proto, že film ukazuje krále Leopolda II., na kterého se v Belgii doposud nahlíží jako na hrdinu, jako morálního předchůdce Adolfa Hitlera, zodpovědného za smrt deseti milionů lidí během jeho nenasytného vykořisťování Konga. Film líčí období 1885 - 1908, ve kterém král Leopold přetvořil Kongo ve svou soukromou kolonii. Pod jeho vládou se Kongo stalo pracovním táborem šokující brutality. První hnutí za lidská práva se dalo do pohybu právě na základě toho, co se tehdy dělo v Kongu.

DVD je doplněno dokumentem o tragickém osudu 267 Konžanů, kteří byli vystavováni na Světové výstavě v roce 1897 v Bruselu.

V roce 1998 vypukla v Kongu válka. V průběhu několika týdnů bylo do konfliktu vtaženo šest dalších zemí a řada ozbrojených skupin, které proti sobě stály v boji o zdroje a moc. Do konce května 2003 odešla většina cizích vojsk, ale desítky ozbrojených skupin zůstaly. Miliony lidí byly nuceny k vystěhování, byl jim odepřen přístup ke zdravotní péči a vzdělání. Až na čtyři miliony lidí přišly o život.

Tento dokument přináší profily soudkyň, které se zasazují za zlepšení právního systému v Jihoafrické republice, zároveň jsou však konfrontovány institucí justice, která je dominována muži. Tento dynamický snímek zkoumá proces transformace k demokracii prostřednictvím intimních a inspirujících příběhů žen, které se snaží o změnu z pozice soudkyň.

Je to již více než 20 let, co byl objeven do té doby neznámý virus HIV způsobující AIDS. Původ viru se přisuzuje regionu právě v oblasti Viktoriina jezera, pravděpodobně na území dnešní Ugandy. I přes velké pokroky v medicíně v oblasti léčby a prevence tato nemoc doslova devastuje některé oblasti Afriky. Tento dokument mapuje jednu takovou oblast na břehu Viktoriina jezera, kde téměř každá rodina byla a je zasažena epidemií HIV/AIDS.

Duoble Take je výukový dokument propagující fairtrade - spravedlivý obchod mimo jiné zaručující farmářům z rozvojových zemí férové ceny za jejich produkty. Proces fairtradového obchodu je v tomto dokumentu sledován na příkladu výroby čokolády, počínaje produkcí kakaových bobů v Ghaně. Místním farmářům je zde garantována relativně stabilní a příznivá výkupní cena zaručující možnost vymanit se z chudoby a žít důstojný život.

Take nás z Ghany zavede do Londýna na komoditní burzu, kde je studentům ve zkratce nastíněna problematika obchodování s kakaem. Poté se seznámí s faktickou výrobou čokolády, její distribucí a prodejem v síti obchodů. Na závěr britští školáci nastíní svůj pohled na fairtrade a představí svoji iniciativu v této oblasti.

Dokument je vhodný pro studenty seznamující se s problematikou fairtrade, ale i pro ty, kteří si chtějí prohloubit své znalosti v oblasti rozvojové problematiky zábavnou a nenucenou formou.

Film zkoumá kulturní, ekonomický a environmentální dopad nadnárodní těžby zlata ve vzdálené komunitě v severovýchodní Guinei. Dějem provází dva muži: místní vesnický náčelník a hlavní těžební inženýr. Na nich ukazuje naprosto odlišné životní styly a protiklady světů globálních korporací a místní předindustriálních společností. V pozadí se pak objevuje militaristický režim prezidenta Lansana Conté, který vládl od roku 1984 a který udělil těžební společnosti povolení. Film nastoluje otázku na čí straně je zisk, když jsou k rozvoji země pozvány cizí společnosti?

Na konci občanské války stojí šestnáctiletý Ezra před mírovou komisí. Jeho sestra zůstala jako jediný svědek útoku, který Ezra vedl proti jejich vesnici. Během napadení zahynuli jejich rodiče. Oba sourozenci se ve svých vzpomínkách vracejí až do dob, kdy byl Ezra jako chlapec unesen a držen ve výcvikovém táboře. Skrze oba subjektivní pohledy film vykresluje život v jednotkách rebelů, manipulaci s vojáky a pomalé nastolování míru. Ezra se musí naučit žít beze zbraně a uvědomit si, že i on jednou vedl normální život. Tato tématika je režisérovi blízká, protože jako malý s rodinou kvůli válce opustil Nigérii. Jeho pohled na dětské vojáky není moralizující kritikou, ale svědectvím o obětech na obou stranách konfliktu.

The Father Režie: Ermias Woldeamlak, Etiopie Délka: 26 min, v amharštině s anglickými titulky

Surrender Režie: Celine Gilbert, Tanzánie Délka: 26 min, ve svahilštině s anglickými titulky

Tento film ze Zanzibaru odhaluje tvář otcovské tyranie. Otec kontroluje život svého rebelantského syna sjednáním sňatku a zapojením do společnosti dospělých.

A Barber’s Wisdom Režie: Amaka Igwe, Nigérie Délka: 26 min, v angličtině

Postarší holič Amaduo začne mít problémy se svou živností. Dostane nápad orientovat se na novou cílovou skupinu: mladé, pubertální chlapce vyznávající styl hip-hop. K tomu, aby přilákal tuto klientelu, využije svých dcer a až později si uvědomí, že jeho touha po úspěchu může něco stát.

Díky mírové dohodě z roku 2005, která ukončila dlouhotrvající občanskou válku, se do jižního Súdánu začínají postupně vracet obyvatelé žijící v exilu či v severní části Súdánu. Dokument mapuje jejich obtížný návrat domů. Velkým problémem však je, že tito lidé přicházejí na území zdevastované mnohaletou válkou, kde je přístup k základní zdravotní péči a vzdělání velmi omezený, infrastruktura nefunguje a jejich začlenění do normálního života tak bude více než obtížné.

Mereni je jediné místo na zemi, kde se těží vzácný kov tanzanit. Přestože těžba vynáší 300 milionů dolarů ročně, obyvatelé Mereni, žijí v zoufalé bídě, která nejvíce postihuje děti. Za mzdu, která vystačí sotva na jedno jídlo, denně riskují život ve špatně vybudovaných dolech. Navzdory úsilí tyto praktiky zastavit, mezinárodní poptávka po tanzanitu nadále nutí tyto děti pracovat v podzemí.

Po genocidě ve Rwandě v roce 1994 tvořily ženy 70% obyvatelstva, což pro ně představovalo obrovské břímě, ale i nevídanou příležitost. Film zachycuje životy pěti odvážných žen a jejich inspirující příběhy ztráty i nápravy po té, co museli znovu vybudovat své životy a znovu definovat svou roli v Rwandské společnosti.

Tři veteráni ozbrojené složky Afrického národní kongresu se v roce 1996 po letech exilu vrací do post-apartheidové Jihoafrické republiky. Každý z nich se snaží najít své vlastní místo v nové společnosti. Charlie sní o tom, že si otevře bar, Thabo musí dát do pořádku svůj vztah s manželkou a synem a Peter nadále pracuje pro svou politickou stranu a pátrá po zrádcích ANK. Film byl natočen na základě skutečných zkušeností spisovatele Zoly Maseka a bývalého vokáka ANK.

Animovaný film vycházející z africké lidové tvorby vypráví příběh malého Kirikou, který se narodil v jedné africké vesnici, na niž čarodějka Karaba uvalila strašlivé prokletí. Kirikou se vydává na cestu, aby objevil jak osvobodit vesnici a zjistil, proč je čarodějka tak zlá. Skvělou animaci doprovází hudba slavného senegalského hudebníka Youssou N´Dour.

Kounandi je prvním velkým filmem režisérky Apolline Traore z Burkiny Faso. Příběh trpasličí ženy se odvíjí podle tradic lidového vyprávění a je působivou pohádkou pro dospělé o lásce a oběti, kterou láska vyžaduje.

Film zachycuje období od odchodu Charlese Taylora až po zvolení Ellen Johnson-Sirleaf jako první africké ženy hlavou státu. Dokument líčí obtíže a výzvy spojené s obnovou národa zničeného válkou. Film míří pod povrch novinových titulků a zkoumá, co se skutečně s tímto národem založeným bývalými otroky stalo.

Máti, přezdívaná madame Brouette, je mladá energická senegalská žena, která se napohled nijak neliší od početného společenství svých sousedek, živořících spolu s rodinami v kolonii chatrčí města Sandaga. Zatímco však její vrstevnice odevzdané snášejí svůj trpký osud, Máti se neváhá vzepřít a dát zřetelně najevo nesouhlas, kdykoliv narazí na nějaké bezpráví. Odvážně se ujme ženy bité manželem a sama se rozvede, odhodlána bez pomoci živit a vychovávat svou malou dceru. Nenechá se omezovat ani milencem, a dokonce se odváží uskutečnit i svůj sen o skromné restauraci, kde by vařila podle francouzských receptů. Taková vzpoura ovšem nemůže skončit jinak než potrestáním... Režisér se obratně vyhýbá melodramatu a nabízí podívanou, v níž půdorysem svižné emancipační agitky prostupují prvky ironické nadsázky, muzikálové stylizace a záměrně triviální dramatizace skutečnosti. Film také zaujme spektakulárností, těžící z pestré barevnosti a dekorativnosti domorodých oděvů i prostředí, a rovněž takřka choreograficky řešenými davovými scénami.

Konec apartheidu a vytvoření volební demokracie v Jižní Africe byl stejně tak úspěchem miliónů lidí v této zemi i jinde, jakož i skvělým lidským úspěchem jednotlivce, jehož osobní příběh v sobě skýtá veškerá utrpení a vítězství jeho lidu: Nelson Mandela. V původním znění s titulky.

Podle odhadů malárie ročně zabíjí až tři milióny lidí po celém světě - většinu z nich v Africe, kde je nejčastější příčinou smrti v mnoha zemích na jih od Sahary.

Etiopie patří k zemím, které jsou zasaženy nejvíce. Nemoc může během jediné epidemie zabít tisíce lidí. Extrémní chudoba, nedostatek zdravotní péče a populační tlaky napomáhají bleskovému šíření této choroby.

Bintou žije se svým manželem Abelem a jejich dětmi v Ougadougou. Bintou chce posílat svou dceru Biba do školy, ale manžel nechce za školu platit. Bintou proto vydělává peníze sama. Díky mikropůjčce a pracovitosti se jí podaří otevřít si svůj obchod.

Manuály k programu globálního vzdělávání z cyklu Svět v nákupním košíku.

Masajská vesnice v keňské savaně je zkoušena dlouhotrvajícím suchem. Stará tradice říká, že sucha jsou kletbou Červeného Boha. Usmířit boží hněv, zajistit déšť a zachránit tak vesnici, může pouze vzácná oběť: hříva krále lvů, Vitchouy. Vesnice svěří tento úkol skupině dospívajících chlapců, válečníků kmene, kteří se vydávají na pouť savanou, aby ulovili obávaného lva a přinesli tak déšť. Cesta za bájným lvem je zkouškou odvahy, přátelství a oddanosti, je rituálem během něhož chlapci dospívají v muže. Film je vhledem do života a tradic afrického kmene, který i ve dvacátém prvním století žije podle obyčejů svých předků: obklopen divokou přírodou, závislý na jejích darech a svých schopnostech s nimi naložit, s kulturou čerpající z odkazu svých otců.

Komedie, odehrávající se ve Francii, vyprávějící o strastech a slastech afrického studenta Mamadiho, pocházejícího z Burkiny Faso. Jeho jediným zdrojem příjmu je práce ve společnosti, která mu už delší dobu nezaplatila za odvedenou práci, a tak se začíná rozvíjet celé klubko problémů. Mladík nemá finance na zaplacení nájmu, proto je nemilosrdně vystěhován a nucen najít si lepší zaměstnání. Díky strýcově pomoci se štěstí obrací v jeho prospěch... Získá práci v podzemních garážích, kde se střídá s dalšími hlídači a kde je svědkem různých zločinů, jak už při provozování prostituce, tak při pašování drog. Na záchodě objeví nehoráznou sumu peněz a velké množství drog, díky nimž se stává bohatým. Se svým francouzským kamarádem Franckem musí čelit vlně nebezpečí, jenž vyvolal zdařilý nález, který jim nepatří a rozhodnou se pro výlet do Mamadiho rodné země. Po příletu jsou přivítání početnou rodinou, skládající se z 3 otcových manželek a 10 dětí. Nezbývá než uskutečnit plán, s nímž se vydali do afrických končin. S nadšením proto vybírají místo k pronájmu pro budoucí bar či restauraci. Co myslíte? Vydaří se jim plán?

" >

Film poodhaluje tradiční iniciační rituál Iria a ukazuje, jak je přijímán v dnešní Nigérii. Porovnává odlišné pohledy a postoje dvou mladých žen, které tento rituál podstupují. Florence, která žije celý svůj život v deltě Nigeru, a Azikwe, která již deset let studuje ve vzdáleném městě. Součástí rituálu je obnažení horní poloviny těla, výrazné přibírání na váze a zkoumání panenství žen. Ty jsou na konci rituálu "představené společnosti". Dokument se zabývý komplexní povahou tradic, kdy někteří lidé je přijímají a vítají v podobě, tak jak jim byly předány, zatímco jiní tyto rituály nebo alespoň některé jejich prvky odmítají.

Příběh, situovaný do hlavního města Angoly Luandy, se odehrává dva roky po skončení vleklé občanské války, kdy zdevastovaná země pomalu ožívá. Vitório je válečný veterán, který přišel o nohu a marně se snaží začít nový život. Nejenže se mu nedaří najít zaměstnání, ale ještě přijde o protézu i medaili za statečnost. Kromě něj sledujeme osudy dalších postav v jeho okolí: dvanáctiletého Manua, který ve válce přišel o rodiče, žije s babičkou a potuluje se v noci s partou výrostků, prostitutky Marie Barbary, která ztratila za války syna, mladé učitelky Joany a jejího snoubence z lepší rodiny. Dokumentárně zaznamenané syrové situace připomenou v mnohém italské neorealistické filmy. Do hraného děje se výrazně otiskla specifická atmosféra i kolorit afrického města, jež se vzpamatovává z poválečného traumatu.

Tento dokument upozorňuje na krizi, které jsou nuceny čelit ženy a děti na celém světě v dobách konfliktu. Film se zaměřuje na oblasti Konga a Libérie, kde byly znásilňovány ženy, zatímco viníci zůstali nepostižitelní. Filmoví tvůrci ukazují práci, kterou mnoho z takto postižených žen koná, aby pomohly hojit rány těchto nepotrestaných hrůzných činů a vyjít z nich dál.

Dokument ve zkratce mapuje krizi v Dárfúru, která propukla na tomto území v roce 2003. V krátkém čtvrthodinovém sestřihu se seznámíme s katastrofickými dopady ozbrojených konfliktů na místní obyvatele, kteří jsou nuceni opouštět své domovy a masově prchat do jiných oblastí Súdánu či do sousedního Čadu. Přeplněné uprchlické tábory se zde potýkají nejen s nedostatečnou zdravotní a sociální péčí, ale i s nedostatkem vody, které je v této oblasti extrémně málo.

V roce 1986 vznikla v severní Ugandě povstalecká skupina pod zkratkou LRA (Lord´s Resistance Army – Armáda Božího odporu), která se snažila o převrat a o nastolení křesťanského teokratického státu založeného na deseti Božích přikázáních. Mezinárodní organizace obviňují LRA z řady válečných zločinů - včetně znásilňování, mučení či znetvořování těl a usekávání končetin. LRA stojí za únosem asi 20 tisíc (podle jiných zdrojů 60 tisíc) dětí. Více než dvě desítky let trvající brutální válečný konflikt v Ugandě vystřídala mírová jednání mezi ugandskou vládou a rebely z LRA, která přinesla relativní bezpečí pro uprchlíky ze severní části Ugandy. Uprchlické tábory byly uzavřeny a lidé se pomalu začínají vracet do svých domovů. Překážkou v návratu k normálnímu životu jim je však chudoba, hlad a nemoci. Podaří se v takových podmínkách udržet křehký mír?

Ženská obřízka je velmi rozšířená nejen v zemích subsaharské Afriky, ale také v zemích Blízkého východu. Po celém světě jsou ročně milióny žen, dívek a dětí oběťmi této praktiky. Dokument IRIN byl natočen v Sierra Leone a Etiopii. Zaměřuje se na kulturní odlišnosti a odlišnosti v přístupu vlády i humanitárních organizací v těchto zemích. Snaží se nalézt vysvětlení, proč je ženská obřízka stále velmi rozšířená a ukazuje, že jen snaha vlády a humanitárních organizací nestačí. Společnost sama musí změnit svůj pohled na ženskou obřízku.

Sarafina se odehrává v Sowetu v době apartheidu. Sarafina je mladá dívka, která se podílí na činnosti ve skupině proti segregaci. Ve škole se učila jen bělošskou verzi historie. Její učitelka dějepisu (Whoopi Goldberg) ji však potají podává jinou verzi – to, že studenti sami se mohou podílet na změně situace. Sarafina se spolu s kamarády účastní mnoha nebezpečných protestů.

Film se odehrává v Jižní Africe a soustředí se na postavu dvou mužů. Jedním z nich je Steve Biko, bývalý studentský vůdce, který založil Hnutí černošského sebeuvědomění v roce 1969 a vzdal se studia medicíny, aby se mohl věnovat hnutí jako aktivista. Dalším mužem, kterému se mu film věnuje více (až příliš, podle některých kritiků) je běloch Donald Woods, novinář liberálního deníku. Woods se zpočátku nestavěl k Bikově boji s velkým zájmem, nicméně po setkání s ním změní názor a postaví se za něj. Film je založen na skutečných událostech.

Tímto dokumentem chtěl režisér původně vzdát hold svému otci, členu významné rodiny lidu Borgu v severním Beninu. Během natáčení však začal objevovat svět své matky a svých sester, který mu byl vlivem některých tradic doposud skryt. Moderní způsob života však proniká na území Borgu a s tím se mění role žen. Film nabízí otázky, do jaké míry může například tradiční role "královny matky" přispět k rozvoji vzdělávání, plánování rodiny nebo osvěty o AIDS.

" >

" >

Tímto dokumentem chtěl režisér původně vzdát hold svému otci, členu významné rodiny lidu Borgu v severním Beninu. Během natáčení však začal objevovat svět své matky a svých sester, který mu byl vlivem některých tradic doposud skryt. Moderní způsob života však proniká na území Borgu a s tím se mění role žen. Film nabízí otázky, do jaké míry může například tradiční role "královny matky" přispět k rozvoji vzdělávání, plánování rodiny nebo osvěty o AIDS.

Kombi je chudé město, kterému vládne tyranský král. Aby navrátil město zpět k prosperitě, poradí mu kněží, aby vykonal tradiční lidskou oběť. Sia, nejkrásnější mladá žena je vybrána k takové oběti. Její snoubenec se proti takovému rituálu začne bouřit a nakonec se ve svém přístupu rozdělí celé městečko. Následují další potíže, v nichž se postavy různě vypořádávají s problémy cti, korupce a moci.

Dokument nabízí zcela fascinující a místy humorný pohled na fungování malého soudu v Kamerunu. Přísná žalobkyně Vera Ngassa a předsedkyně soudu Beatrice Ntuba šiří moudrost a spravedlnost s razancí i soucitem.

Po celém světě se lidé z venkova, kteří se neuživí jako zemědělci, stěhují do měst s vidinou lepší budoucnosti. Realita je však jiná. Většině rodin se nepodaří nalézt práci, peníze na bydlení nemají, a proto nakonec končí na okraji společnosti v chudinských čtvrtích na předměstích velkých měst po celém světě, ve slumech.

Dokument Slum Survivors dává nahlédnout do života v keňském slumu Kibera, kde v současné době přežívá hluboko pod hranicí chudoby více než milión lidí.

Během dokumentu je divákům postupně představeno šest lidí, kteří vypráví své životní příběhy o každodenním boji s extrémní chudobou a každý po svém se snaží najít východisko z tohoto začarovaného kruhu chudoby.

Po letech konfliktu a izolace se Somálsko ocitá opět na pokraji. Velká část země je nyní pod kontrolou Svazu islámských soudů, ale přinese to zemi bezpečí a rozvoj nebo dojde k regionálnímu konfliktu?

Film Story of Stuff vypráví "příběh věcí" od okamžiku získávání území pro těžbu nerostných surovin, přes těžbu samotnou, mísení přírodní suroviny s toxickou chemií a výrobu spotřebního zboží, až po jeho velmi efektivní prodej, kraťoučkou dobu používání a následnou likvidaci jakožto nebezpečného odpadu. Všechny ty věcičky, bez nichž se neobejdeme, přímo ovlivňují životy obrovských komunit lidí u nás i v zahraničí, většina tohoto dění je však dobře skryta našemu pohledu. Příběh věcí je dvacetiminutový krátký pohled na rub naší produkce a spotřeby. Věděli jste například, že z celkového objemu zboží na trhu se po šesti měsících od prodeje používá již pouhé 1%? Rozhodně všem vřele doporučuji tomuto snímku oněch 20 minut času věnovat.

Komedie odehrávající se v Burkině Faso. Film vypráví příběh Sogo Sanoua alias Tasumy, bývalého francouzského vojáka, jenž byl členem africké jednotky známé jako Tiralleurs Sengalais, která bojovala za Francii v různých válkách. Sanou se 50 let snažil získat zasloužený důchod pro válečné veterány. Sogo, přesvědčen o tom, že již brzo obdrží peníze, koupí na dluh mlýn pro vesnici. Ale platba stále nepřichází…

Film je alžírskou verzí Romea a Julie. Amin s Myriam se tajně milují. Jejich rodiny jsou však soupeři, a když objeví jejich vztah, konflikt je nevyhnutelný. Film je univerzální metaforou, která odsuzuje veškeré hrůzy pramenící z extremistického násilí.

Během roku 2004 bylo několik západoafrických zemí postiženo nejhorší invazí sarančat za posledních 15 let. Ničivý hmyz zasáhl území miliónů hektarů polí a pastvin a zničil úrodu v Mauritánii, Senegalu, Nigeru, Burkině Faso, Mali, Čadu, Gambii a dalších zemích.

Dokument odhaluje příčiny katastrofy, její devastující následky pro populaci a hledá možná řešení, která by jí pomohla předejít.

V dubnu 2002, rebelové z osvobozeneckého hnutí UNITA podepsali příměří s angolskou vládou, čímž byla po 30 letech bojů ukončena občanská válka. Jakmile byla mírová smlouva podepsána, milióny Angolanů, kteří byli kvůli válce nuceni z vlasti uprchnout, se vydali na dlouhou cestu domů.

Dědictví války však dopadá na Angolu a její obyvatele i přes nastolení míru. Desítky let bojů ponechaly zemi v bezútěšném stavu. V místech, kam se lidé vracejí, nejsou školy, zdravotnická zařízení ani práce. Nášlapné miny jsou naopak všude.

Film Dlouhá cesta domů ukazuje výzvy, kterým uprchlíci musí čelit po svém návratu.

V severní Ugandě se po více než dvacetiletém konfliktu schyluje k míru mezi povstalci z LRA (Lord´s Resistance Army – Armáda Božího odporu) a vládními milicemi. Lidé postižení válečným konfliktem však nemohou tak snadno zapomenout na utrpení, které během války prožívali. Dokument mapuje osud bývalých členů LRA, kteří byli často ještě jako děti uneseni ze svých rodin a vycvičeni v brutální vojáky. Po dlouhé době se vracejí zpět do svých komunit a rodin, pro které je však extrémně těžké odpustit a přijmout je zpátky mezi sebe.

" >

" >

Tento dokument představuje charismatického vůdce, který se v roce 1983 dostal na čtyři roky k moci ve státě Horní delta, jemuž dal název Burkina Faso (Země spravedlivých lidí). Film ukazuje, proč se tomuto vůdci přezdívalo "Africký Che". Sankara kritizuje zahraniční pomoc jako zbraň neokolonialismu. Mezi prvními opatřeními po jeho nástupu k moci bylo snížení platů státních úředníků, posilování práv žen, očkování apod.

" >

Tento dokument představuje charismatického vůdce, který se v roce 1983 dostal na čtyři roky k moci ve státě Horní delta, jemuž dal název Burkina Faso (Země spravedlivých lidí). Film ukazuje, proč se tomuto vůdci přezdívalo "Africký Che". Sankara kritizuje zahraniční pomoc jako zbraň neokolonialismu. Mezi prvními opatřeními po jeho nástupu k moci bylo snížení platů státních úředníků, posilování práv žen, očkování apod.

" >

" >

Tento dokument představuje charismatického vůdce, který se v roce 1983 dostal na čtyři roky k moci ve státě Horní delta, jemuž dal název Burkina Faso (Země spravedlivých lidí). Film ukazuje, proč se tomuto vůdci přezdívalo "Africký Che". Sankara kritizuje zahraniční pomoc jako zbraň neokolonialismu. Mezi prvními opatřeními po jeho nástupu k moci bylo snížení platů státních úředníků, posilování práv žen, očkování apod.

Režisér se ve filmu vrací ke svému nevlastnímu dědečkovi, Benjaminu Pule Leinaeingovi (Lee) a tisícům dalších Jihoafričanů, kteří léta bojovali v exilu za svobodu proti rasistickému apartheidu. Divák se seznámí s důležitými body boje proti apartheidu, počínaje padesátými léty, kdy začaly kampaně odporu, až po propuštění Nelsona Mandely z vězení. Tyto události jsou ukázány paralelně s tím, jak se vyvíjelo hnutí pan-afrikanismu, černošské uvědomění v USA a sdílení společné identity všech lidí afrického původu.

Tento film se soustředí na tragické důsledky válečného konfliktu v Ugandě, a to obzvláště na děti. Ukazuje tisíce dětí, které musí ujít mnoho kilometrů každý večer, aby se dostaly do relativního bezpečí města nebo tábora. Hrozí totiž, že je unesou rebelové. Ve městech spí ve veřejných budovách nebo na ulici. Tito „nocležníci“ jsou symbolem obrovské hrůzy, kterou neumí ukončit ani ugandská vláda ani mezinárodní společenství.

Ve filmu, který je dějově zasazen do padesátých let, se mladý muž setkává se svou rodinou v Mississippi a zažívá mezigenerační napětí mezi nebeskými melodiemi spirituálů a ďábelským kvílení jazzu. Podle režiséra Burnetta není film jen o návratu do rodného domu a není to jazzový dokument. Je vzpomínkou na obojí. Cesta domů a ty staré okamžiky bluesové hudby jsou záležitostí minulosti, vzpomínka na ně je však stále přítomná.

Film začíná hrozivou větou: „Tento film bude zakázán, a já vypovězen do exilu.“ Protože to, co obsahuje, nebude akceptováno v Zimbabwe Roberta Mugabeho. Pro režiséra snímku Zimbabwe, de la libération au chaos (Zimbabwe, od osvobození k chaosu) Michaela Reaburna byl Mugabe přes to všechno pravým vůdcem, a to především kvůli myšlenkám, za které bojoval.